Pomohli více než 250 běžencům. Dobrovolníci Iniciativy Hlavák
Svět nechápou jen jako místo ohraničené zdmi svého domu nebo hranicemi svého státu. Sebe chápou jako součást světa.
Nechtějí přihlížet tomu, jak český stát brání bezpečnost občanů tím, že stovky uniformovaných mužů zachytávají unavené a neozbrojené běžence a v poutech je odváží do detenčních zařízení. Aby je odtud po několika měsících správa uprchlických zařízení a cizinecká policie propustily s igelitovou taškou a 400 korunami a jejich další pohyb Českem je přestal zajímat. Dobrovolníci Iniciativy Hlavák.
Zuzana Schreiberová, jedna z hlavních koordinátorek dobrovolníků na Hlavním nádraží, vyzvedává batoh s pitím, čokoládami, cigaretami a nabíječkami, teplým oblečením, hygienickými potřebami a důležitými kontakty. Zhruba 300členná Iniciativa Hlavák funguje měsíc a půl a podle odhadu Zuzany Schreiberové pomohla, víc než 250 lidem.
Týdně se tu vystřídá zhruba 160 dobrovolnic, ženy převažují. Všechno je zorganizované přes facebook a sdílené dokumenty, včetně spolupráce s německými organizacemi, které pomáhají běžencům v Drážďanech.
Vzali nám mobil i peníze
Dva mladíci, Sajád z Pákistánu a Nem z Bangladéše pokračují po víc jak dvouměsíčním pobytu ve Vyšních Lhotách do Německa. Na cestě jsou čtyři měsíce.
„Utíkám kvůli terorismu,“ říká Sajád. „Patřím k šíitské menšině a doma je pro mě nebezpečno. Jsem z hazárské menšiny, útočí na nás a policie se nás nezastane. Proto jsem Pákistán opustil.“
Nem odjel z politických důvodů. „V Bangladéši jsou politické problémy. Jsou tam dvě hlavní strany a máte problém, když patříte k té špatné.“
Požadovali svobodu, zbila je policie
Detenční zařízení hodnotí Sajád jako dobré. „Vzali nám mobil i peníze, ale co jsme mohli dělat? Pracovníci zařízení byli milí, ale museli poslouchat policii. Policie se dobře nechovala.“
Nem tak pozitivní není. „Vůbec to nebylo dobré. Měl jsem peníze, 600 euro a nic mi nevrátili, jen 50 euro. Vydělal jsem peníze prací a oni mi je vzali.“
Sajád by chtěl českému policejnímu prezidentovi vzkázat, aby se zasadil o vlídnější uprchlické zákony. „V táboře požadovali někteří svobodu, protože tam byli 80 nebo 90 dní. Za hodinu přijela policie a zbila je. Dva nebo tři lidi zranila. Nikdy jsem neslyšel, že by se policie takhle chovala v evropské zemi. Byli to Kurdové. My jsme nemohli nic říct.“
Detenční zařízení, z nichž na Hlavní nádraží běženci přijíždějí, kritizovalo po právní stránce několik aktérů: vedle ministra spravedlnosti výbory spadající pod Radu vlády pro lidská práva a naposledy i veřejná ochránkyně práv.
„Ve věznicích jsou umístěni lidé, kteří spáchali zločin a byli za to pravomocně odsouzeni. V Bělé jsou umístěni lidé, které nikdo neodsoudil a žádný trest jim nebyl uložen. Že tímto zařízením prošly stovky dětí, odporuje naší představě o Česku coby civilizované zemi,“ řekla na tiskové konferenci ombudsmanka Anna Šabatová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.