Deset let od podpisu Pařížské klimatické dohody: Kam posouvá svět a kdo ji zvládá plnit?
Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.
Donald Trump už podruhé oznámil, že vyvede USA z Pařížské dohody hned několik hodin poté, co se znovu ujal funkce amerického prezidenta. Označil ji za podvod a za nespravedlivou, jednostrannou sabotáž amerického hospodářství.
Čtěte také
Spojené státy se tak po roční překlenovací době brzy zařadí po bok Íránu, Jemenu a Libye – jediných zemí, které Pařížskou klimatickou dohodu nikdy neratifikovaly.
Laurence Tubianová, francouzská ekonomka a diplomatka patří mezi hlavní architekty Pařížské dohody a pro Český rozhlas si pochvaluje, že ani opětovný odchod Spojených států neznamená zborcení celé smlouvy, i když postoj současné americké vlády ke klimatu má určitý dopad na mezinárodní vyjednávání.
Premianti? Nepál nebo Maroko
Průběžné vědecké studie ukazují, že svět jde ve snaze stabilizovat klima správným směrem, ale příliš pomalu a v plnění Pařížské dohody zatím selhává. Mezi jednotlivými zeměmi ale existují velké rozdíly, jak ukazují data například projektu Climate Action Tracker.
Ten hodnotí reálně zavedená opatření i klimatické plány v jednotlivých zemích a bere v úvahu i podíl zemí na dosavadním oteplování. Mezi nejhůře hodnocené z hlediska plnění Pařížské dohody řadí tato databáze mimo jiných Spojené státy, Rusko nebo Turecko.
Evropská unie je na tom podstatně lépe, ale jako celek plní podle této databáze Pařížskou dohodu také nedostatečně. Mezi relativní premianty, kteří Dohodu skoro naplňují, patří jen hrstka zemí jako Nepál, Chile, Kostarika, Maroko, Etiopie nebo Nigérie.
„I v mnoha rozvojových zemích je teď dominantním trendem sázka na čistou energetiku, protože je to levnější a čím dál snadnější. Jde o země v Africe, v Asii nebo v Latinské Americe. Před deseti lety to tak nebylo, ale Pařížská dohoda to hodně postrčila tímto směrem a je naprosto ohromující, co se v tomto směru děje třeba v Etiopii,“ všímá si Laurence Tubianová.
Nigerijská cesta
„Byla jsem naprosto fascinovaná, že Nigérie coby vývozce ropy a země, která není v Africe nejbohatší, se rozhodla, že se postupně naprosto zbaví své závislosti na ropě,“ dodává Tubianová další příklad z Afriky.
Právě se zástupkyní nigerijské delegace jsem se o tom dal do řeči na nedávné klimatické konferenci OSN.
„Světu i Africe na ochraně klimatu záleží. Záleží nám na snižování emisí skleníkových plynů, protože dopady změny klimatu jsou u nás v Nigérii vidět všude. Je to bezpečnostní krize – vysychání řek v Sahelu, migrace pastevců, krize farmářů. Nejvíc uhlíkových emisí vypustily vyspělé země a my jsme ti, na koho to nejvíc dopadá, i když emisí vypouštíme minimum. Snažíme se tedy řešit důsledky, ale i snižovat emise – rozvíjíme solární, vodní i větrnou energetiku a zbavujeme se fosilních paliv.“
To říká Rachel Wuese Tyonová, která se v Nigérii angažuje v lokální politice i neziskovém sektoru. Nigérie má na rozdíl třeba od Česka klimatický zákon a plánuje v něm zavedení uhlíkové daně. Ke klimatické neutralitě se zavázala mezi lety 2050 až 2070. A to přesto, že tamní ekonomika je na ropě a plynu do velké míry závislá a třeba výkyvy cen benzínu znamenají pro řadu chudých rodin zásadní problém.
Stále to nestačí
Z dalších zmíněných zemí, které jsou na tom podle databáze Climate Action Tracker s plněním Pařížské dohody lépe než Evropská unie, vyrábí třeba Kostarika už skoro sto procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a Etiopie mimo jiné zakázala dovážet ze zahraničí auta na benzín a naftu.
Čtěte také
Ani tyto země, natož svět jako celek, ovšem nepodnikají kroky a nemají zatím ani konkrétní plány k tomu, aby udržely oteplení aspoň pod dvěma stupni Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Na to upozorňují kritici Pařížské dohody i celého systému mezinárodních klimatických konferencí.
Poslechněte si celé Zaostřeno Jana Kaliby. Hostem je i Stéphane Crouzat, velvyslanec Francie v Praze, který před svým příchodem do Prahy působil jako klimatický velvyslanec a vedl za Francii vyjednávání na třech klimatických konferencích OSN. A před deseti lety byl v roli vládního poradce jedním ze strůjců Pařížské dohody.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
