Politická psycholožka: Lidé si volí, co chtějí vědět. Kladla bych Rusům za vinu, že se nezajímají
„Když se podíváte na současnou politiku, tak jako by Gaussova křivka najednou nefungovala. Většina společností se štěpí na dva póly. To je v podstatě záhada,“ přemýšlí politická psycholožka Martina Klicperová-Baker. Pokud jde o českou společnost, až polovinu tvoří „lidé s blbou náladou“, soudí. Zbylou polovinu národa dělí na demokraty a oportunisty. Právě ti ale podle ní rozhodují tím, na kterou stranu přikloní, jak dopadnou volby.
Kulturní mapa světa ukazuje, že k pevným demokratickým postojům mají blíž lidé z ekonomicky lépe prosperujících zemí.
Čtěte také
„Ty státy, kde je problém přežít a uspokojit základní potřeby a které jsou navíc velice nábožensky založené, jsou velice autoritářské a diktátorské,“ shrnuje základní poučku Klicperová-Baker z Psychologického ústavu Akademie věd a také z univerzity v kalifornském San Diegu.
Za demokraty považuje politická psycholožka jen asi čtvrtinu společnosti. „Jsou přesvědčení, že demokracie je dobrý systém. Mají vlídnost k ostatním, humanismus, toleranci k rozdílům a občanskou slušnost,“ říká s tím, že oproti tomu na Západě se k demokratům hlásí polovina i více populace.
Málo demokratů v Rusku
V případě Ruska, jež rozpoutalo válku na Ukrajině, je podle dat ze světové hodnotové studie podíl demokraticky smýšlejících lidí velmi nízký – kolem osmi deseti procent, shrnuje odbornice.
„Demokratů není v Rusku moc. A když, tak jsou nábožensky založení. Problém je, že v Rusku vysoký podíl té blbé nálady a také netolerantních tradicionalistů,“ vyjmenovává.
Demokratů není v Rusku moc. A když, tak jsou nábožensky založení.
Martina Klicperová-Baker
K takovému výsledku přitom přispěl i Západ, který rozpadajícímu se Sovětskému svazu dostatečně nepomohl, myslí si a připomíná slova polistopadového prezidenta Václava Havla v Kongresu Spojených států.
„Často slyším otázku, jak nám Spojené státy mohou dnes pomoci. Nejvíc nám pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu na jeho sice nezvratné, ale přesto nesmírně komplikované cestě k demokracii,“ řekl tehdy Havel. Zní to z dnešního pohledu málem prorocky, soudí Klicperová-Baker.
Rusové měli možnost demokracii ochutnat. Problém je, že se ta demokratičnost nerozvinula a že se tím zklamali.
Martina Klicperová-Baker
„Rusové měli možnost demokracii ochutnat. Problém je, že se ta demokratičnost nerozvinula a že se tím zklamali.“
Zásadní díl viny ale podle psycholožky nesou sami Rusové. „Lidé si vybírají, co chtějí poslouchat a co chtějí vědět. Kladla bych jim proto za vinu, že se dost nezajímají,“ uzavírá.
Je třeba nejprve prosperovat, aby se z lidí stali demokraté, nebo demokraté vytváří prosperitu? Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.
Související
-
Politická psycholožka: Lidé si volí, co chtějí vědět. Kladla bych Rusům za vinu, že se nezajímají
„Rusové měli možnost demokracii ochutnat. Problém je, že se ta demokratičnost nerozvinula a že se tím zklamali,“ říká Martina Klicperová-Baker.
-
Válečné strany se jednou dohodnou. Mezitím nás koupou v denních obrazech krve, míní režisér Sedláček
Zatímco média dnes a denně vyhlašují Rusku válku, tak americká administrativa chce ze sakncí omilostnit Putinovu rodinu, diví se režisér Robert Sedláček.
-
Putin už nemůže couvnout. Musí své kroky obhajovat až do hořkého konce, míní psycholog Štrobl
Ukrajinští obránci Mariupolu volají o pomoc. „Jejich situace je podobná parašutistům z naší historie,“ myslí si bývalý vojenský psycholog a terapeut Daniel Štrobl.
