Pokud válka na Ukrajině brzy neskončí, čekají nás regionální krize a nedostatek potravin

Moskva stále blokuje většinu lodních dodávek z Ukrajiny, která je jedním z největších producentů pšenice na světě. Útoky na energetickou infrastrukturu navíc komplikují práci ukrajinským zemědělcům. Země čelí také útokům na pšeničné sklady nebo závody, které zrno zpracovávají. Dopady ruských válečných strategií na regionální krize týkající se nedostatku potravin a celosvětové inflace, analyzuje americký deník The New York Times.

Dřív než se lodě s ukrajinskou pšenicí vydají do přístavů po celém světě, musí projít inspekcí v Istanbulu.

Počet lodí proplouvajících bosporským průlivem, který spojuje černomořské přístavy se zbytkem světa, prudce klesl po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko zavedlo námořní blokádu a až pod diplomatickým nátlakem začali ukrajinským lodím umožňovat částečný export surovin.

Ruský kompromis ohledně dodávek po Černém moři pomohl, ale je tu podezření, že Moskva celý proces záměrně brzdí.

Listopadové rozhodnutí prodloužit mezinárodní dohodu o vývozu obilí o další čtyři měsíce přispělo k poklesu světových cen pšenice téměř o tři procenta. Stále jsou ale mnohem vyšší než v letech před Putinovou invazí.

Čtěte také

Podle ukrajinského ministerstva zemědělství se od března do listopadu loňského roku vyvezlo v průměru 3,5 milionů tun obilí a olejnin, před začátkem války to bylo 5 až 7 milionů tun obilí měsíčně.

„Doufáme, že brzy dojde ke změně tak, aby ukrajinské přístavy mohly znovu fungovat na vyšší kapacitu. Ukrajinský vývoz zůstává zásadním prvkem v boji proti celosvětovému nedostatku potravin,“ upozorňuje představitelka OSN Ismini Pallaová.

Plnění obilné dohody má přitom zásadní dopad na vývoj cen potravin. Jak uvádí představitelka Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj Isobel Colemanová, světové ceny potravin vzrostly o 5 až 6 procent poté, co Moskva loni v říjnu jen pohrozila, že od smlouvy odstoupí. Doplňuje, že dopady války na Ukrajině uvrhly miliony lidí do chudoby.

Problémem akutního nedostatku potravin trpí více než 345 milionů lidí. Je to dvojnásobek proti roku 2019.

Další klíčoví producenti obilí, jako Spojené státy, Brazílie nebo Argentina, za sebou mají tři po sobě jdoucí roky velkého sucha. Hladina Mississippi klesla do takové míry, že znemožnila průplav lodím s obilím, které musely být dočasně odstaveny.

Čtěte také

Výkonná ředitelka analytické společnosti Gro Intelligence Sara Menkerová říká, že jsme svědky nárůstu cen potravin od 60 procent ve Spojených státech, v Súdánu dokonce až o 190 procent.

Americký deník si všímá, že situace se zhoršuje i v bohatších zemích, jako jsou Spojené státy a Velká Británie. Růst cen tam zásadně dopadá na nižší socioekonomické třídy společnosti.

Antony Blinken avizoval, že americká vláda bude udělovat výjimky ze svých programů hospodářských sankcí.

Světový potravinový program OSN odhaduje, že problémem akutního nedostatku potravin trpí více než 345 milionů lidí. To je dvojnásobek oproti roku 2019.

Čtěte také

Americký ministr zahraničí Antony Blinken už v prosinci avizoval, že americká vláda bude udělovat plošné výjimky ze svých programů hospodářských sankcí po celém světě.

Důvodem je zajištění potravinové a další pomoci, pokud by se tato dostala do rozporu s americkými sankcemi. Podle ministerstva zahraničí jde o nejvýznamnější změnu sankční politiky Spojených států za poslední roky. Rada bezpečnosti OSN krátce poté přijala rezoluci ve stejném duchu.

Další problém: ruské útoky na energetickou síť vedly k odstavení závodu na dusíkatá hnojiva.

Řada ukrajinských zemědělců kvůli válce narukovala do armády, nebo uprchla ze země. Infrastruktura, která zpracovávala a distribuovala pšenici a slunečnicový olej na zahraniční trhy se tak rozpadla.

Například z farmy, která leží asi 300 kilometrů jižně od Kyjeva, odešlo do armádních řad 40 z 350 zaměstnanců. Podnik se ale v důsledku ruských útoků potýká i s dalšími problémy.

Čtěte také

Nizozemský spolumajitel Kees Huizinga říká, že ruské útoky na energetickou síť vedly k odstavení závodu, který jeho farmu a další zemědělce zásobuje dusíkatými hnojivy.

Jiné závody na výrobu hnojiv v Evropě se kvůli vysokým cenám zemního plynu, který je pro jejich výrobu klíčový, zastavily úplně.

„Jestli bude ruská armáda pokračovat jako doteď, úroda bude příští rok ještě horší,“ obává se Huizing.

Už letošní sklizeň byla výrazně omezená a zemědělcům na Ukrajině tak prudce vzrostly náklady na dopravu na více než dvojnásobek.

Ruský kompromis ohledně dodávek po Černém moři sice pomohl, Huizing má ale podezření, že Moskva zpomalením kontrol záměrně brzdí provoz, uzavírá deník.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravili Tea Veseláková a Ondřej Čížek.

autoři: Ondřej Čížek , Tea Veseláková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.