Pokud padne Ukrajina, je ve vážném ohrožení celá Evropa. EU a NATO musí na Putina silně tlačit, říká znalec poměrů na Krymu

28. listopad 2018

Je rusko-ukrajinský námořní incident v Kerčském průlivu opravdu jen věcí těchto dvou zemí, jak tvrdil americký prezident, nebo by z toho mohl být ozbrojený konflikt? 

Libor Dvořák: Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem po incidentu v Kerčském průlivu

Ruská strana přímo na moři napadla ukrajinské lodi

Konflikt ve východoukrajinském prostoru znovu eskaloval: Rusko tentokrát „dočasně“ uzavřelo Kerčskou úžinu, do níž z Oděsy směřovala tři plavidla ukrajinského vojenského námořnictva.

Podle kriminologa a politického analytika Petra Pojmana blokáda a omezování vstupu lodí do ukrajinských přístavů, trvá už delší dobu. „Hlavním cílem Ruska je tak další krok, který mají Rusové na vydírání jak Ukrajiny, tak mezinárodního společenství,“ myslí si.

Všechny reakce z ruské strany se pořád tváří, že Krym je ruským území, přestože je to území Ruskem pouze okupované. „Kreml to tvrdí neustále, stejně jako Hitler ve své době říkal, že Rakousko je součástí třetí říše.“  

Putin bude reagovat pouze na nátlak

Ukrajinský prezident Petro Porošenko vzápětí po incidentu v průlivu oznámil, že se marně snaží navázat komunikaci se šéfem Kremlu.

„Putin to své jednání nemůže nijak logicky vysvětlit, takže reagovat bude pouze na nějaký nátlak. Na razantní sankce nebo ráznou odpověď NATO nebo EU. Nic jiného Kreml k jednání nepřinutí, protože jakékoli ústupky nebo kompromisy druhé strany bude považovat jen za projev slabosti. To tedy není cesta správným směrem,“ domnívá se Petr Pojman, který na Ukrajině tráví většinu roku.

Putin zkouší, co si může dovolit. Možná je to příprava další agrese, míní europoslanec Svoboda

Vladimir Putin

Ukrajinský parlament nakonec po dlouhé a vzrušené debatě schválil výnos prezidenta Petro Porošenka o vyhlášení výjimečného stavu. Bude 30denní, platit začne ve středu 28. listopadu (08:00 SEČ) a potrvá do 27. prosince.

„Proklamace a výzvy ke klidu to ale nejsou. Pokud se nové sankce budou týkat třeba nepokračování ve zvyšování kapacit plynovodu Nord Stream 2, nebo pokud Amerika zahrozí, že Rusko odpojí od systému Swift, pak můžeme doufat, že bude Kreml ochotný přistoupit na nějaké kompromisy,“ tvrdí Pojman.

Když Ukrajina padne, je Putin v Evropě

Podle politického analytika, který se dlouhodobě věnuje otázkám bezpečnosti, propojení organizovaného zločinu a politiky a problematice obchodu s lidmi v EU a v bývalém SSSR, by se Evropa měla víc zapojit do pomoci Ukrajině. „Protože ve skutečnosti Ukrajina pomáhá nám. Kdyby ukrajinští vojáci nedrželi frontu, která se ustálila na linii Luhansk-Doněck-Mariupol, bude mnohem blíž našich hranic. Pokud Ukrajina padne, tak je v ohrožení celá Evropa,“ tvrdí velmi vážně.

Petr Pojman, kriminolog a politický analytik

Ukrajinská armáda je na tom prý mnohem líp než ta ruská. „Tedy z hlediska výcviku a morálky. Počty zbraní a sil je ale ta ruská asi 5× silnější… To je ale směr, kterým by se EU a NATO měly ohlížet a spolupráce s Ukrajinou by měla být větší. Nejde jen o přímé dodávky zbraní, na stole bych nechal i možnost přímé vojenské účasti v konfliktu s Ruskem. Jen jako možnost.“

Ukrajinský voják by se prý nikdy sám nevzdal a raději by. A co ten ruský? „Už to nejsou separatisté, ale nejrůznější kolaboranti, agenti a lidé s kriminální minulostí, kteří válčí čistě jen pro peníze, kdežto na druhé straně lidé cítí silnou loajalitu ke své zemi.“

Přímý střet?

Hrozí tak mezi Ukrajinou, vojsky zemí NATO a Ruskem přímý střet? „To si nemyslím, protože Putin není vojevůdce, ale čekista (pozn. red.− výraz čekista se v Rusku používá pro označení ruských agentů). Ve válce používá korupci, podvod a čestný boj je mu velmi vzdálený. Pokud by chtěl Ukrajinu obsadit, tak to mohl udělat už v roce 2014.“

Alexandr Mitrofanov: Putin může za všechno, myslí si více než polovina Rusů

Vladimir Putin

Z Ruska přicházejí stále nové informace o zhoršování nálady lidí. Dnes už nejde o střední vrstvu, která se stala hlavním aktérem velkých demonstrací především v Moskvě před sedmi lety.

Tehdy měl podle analytika na východní Ukrajině ideologické bojovníky a ukrajinská armáda byla v katastrofálním stavu. „Putin ale tehdy udělal krok zpět, ale kdyby tam dodal zbraně, tak by s velkou pravděpodobností těch osm ukrajinských oblastí obsadil. Proč by to dělal dnes?“

Není to jen tak...

Mezi pevninským Ruskem a Krymem si už postavili most, který je ale vysoký pouhých 33 metrů. Velké obchodní lodě nemohou proplout, a tak to prý nejen velmi omezuje ukrajinskou bojeschopnost, ale velký problém má Ukrajina i se svým obchodem.

Co pak analytik říká na Rusy zveřejněné video zajatých vojáků, kteří tvrdí, že si byli vědomi provokativnosti svého chování? „Po několika hodinách v ruském vězení byste i vy řekli to stejné. Tam neexistuje právní stát, a když vězeň něco tvrdí, tak to rozhodně nejde brát vážně,“ odpovídá závěrem.

Víc si poslechněte sami v audiozáznamu pořadu.

Související