Libor Dvořák: Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem po incidentu v Kerčském průlivu

Jejich cílem byl přístav Mariupol v Azovském moři. Šlo přitom o předem ohlášenou cestu.

Putin zkouší, co si může dovolit. Možná je to příprava další agrese, míní europoslanec Svoboda

• Upravit
• Smazat

Ukrajinský parlament nakonec po dlouhé a vzrušené debatě schválil výnos prezidenta Petro Porošenka o vyhlášení výjimečného stavu. Bude 30denní, platit začne ve středu 28. listopadu (08:00 SEČ) a potrvá do 27. prosince.

Incident skončil tím, že ruská strana přímo na moři ukrajinské lodi napadla, vystavila je palbě palubních zbraní a nakonec je donutila doplout do ruského přístavu v Kerči. Tři ukrajinští vojáci jsou zraněni a celkem 24 mužů se ocitlo v ruském zajetí.

Jak už to tak v podobných případech bývá, obě strany se navzájem obviňují z provokace: Rusové tvrdí, že tři ukrajinské lodi úmyslně vstoupily do ruských výsostných vod, Ukrajinci zcela oprávněně upozorňují na to, že si počínali striktně v duchu příslušných mezinárodních úmluv i rusko-ukrajinské smlouvy o Azovském moři z roku 2003, která praví, že jako vnitrozemskou mořskou vodní plochu je zcela volně mohou využívat obě strany.

V tomto dokumentu si ale Vladimir Putin zřejmě moc nečte: vjezd do Kerčské úžiny před připlutím ukrajinských lidí přehradila pod jediným polem Krymského mostu, pod nímž lze z Černého do Azovského moře proplout, nákladní loď a průjezd výhradně civilních plavidel ruská strana umožnila až v pondělí časně ráno.

Nanejvýš varovný signál

Thomas Kulidakis: Provokace mezi Ruskem a Ukrajinou a mezinárodní společenství

• Upravit
• Smazat

Rusko-ukrajinský incident v Kerčském průlivu zdůraznil prostý fakt, že i více než čtyři roky od anexe Krymu je řešení vztahů mezi oběma zeměmi v nedohlednu. V podstatě bylo jen otázkou času, než jedna ze stran ztratí nervy a dojde k přímému nepřátelskému střetu.

Ruský postup v incidentu naznačuje, že Rusko hodlá Azovské moře pro ukrajinské vojenské námořnictvo zcela uzavřít.

Celá událost byla zaznamenána mnoha obrazovými i zvukovými materiály, které jsou ostatně k volné dispozici a které jasně naznačují, kdo byl agresor a kdo postižený. Právě proto byla ruská strana nakonec nucena připustit, že opravdu užila úmyslných nájezdů svých plavidel na ukrajinská a také palby.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v této situaci přišel s výnosem, jímž v zemi vyhlásil stanné právo. To ovšem platí jen v přímořských oblastech a regionech, hraničících s Ruskem.

Putinova popularita klesla na úroveň před anexí Krymu. Hrozí pokračování konfliktu, varuje Pazderka

• Upravit
• Smazat

Rusko ve vodách u okupovaného Krymu zadrželo tři lodě ukrajinského námořnictva. Podle Ukrajinců došlo při incidentu ke střelbě a 6 námořníků bylo zraněno. 24 členů posádek Rusové zajali a ukrajinské velení o nich nemá žádné zprávy.

Navíc byla jeho původně 60denní lhůta zkrácena na 30denní, čímž Porošenko před hlasováním v parlamentu odpověděl na námitky opozice, že chce konfliktu využít ve své prezidentské předvolební kampani, v níž by nemusel uspět. Prezidentské volby se v zemi přitom konají už 31. března příštího roku. Incidentem se bez valného úspěchu zabývala i Rada bezpečnosti.

Závěrem názor vojenského odborníka, proč tento konflikt vůbec přišel: bývalý náměstek amerického ministra obrany Michael Carpenter se v rozhovoru pro BBC domnívá, že incident rozhodně nebyl náhodný. Moskva se podle něj k něčemu takovému připravovala už od počátku výstavby Krymského mostu.

Libor Dvořák|foto: Jiří Šeda,Český rozhlas

Hlavním smyslem tohoto mostu bylo od počátku nejen spojit Krym s ruským územím, ale také z něj učinit fyzickou překážku pro námořní plavbu, zesílit ekonomickou blokádu celé azovské oblasti a tím poškodit jak ukrajinskou ekonomiku, tak i stabilitu celé země.

A ještě něco: nedělní srážka byl první Rusy přiznaný incident, v němž se střetly regulérní ozbrojené síly obou zemí. Což je signál nanejvýš varovný.