Putinova popularita klesla na úroveň před anexí Krymu. Hrozí pokračování konfliktu, varuje Pazderka

26. listopad 2018

Rusko ve vodách u okupovaného Krymu zadrželo tři lodě ukrajinského námořnictva. Podle Ukrajinců došlo při incidentu ke střelbě a 6 námořníků bylo zraněno. 24 členů posádek Rusové zajali a ukrajinské velení o nich nemá žádné zprávy.

„Rusko se chystá zadržené ukrajinské námořníky postavit před soud, i když za hlavní viníky Moskva považuje prezidenta Petra Porošenka a celé ukrajinské vedení,“ uvádí moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Čtěte takéONLINE: Ukrajina je kvůli kerčské krizi krok od výjimečného stavu, Rusko mluví o provokaci

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že šlo o „agresivní a provokativní akce ukrajinské strany.“ Cílem údajně pečlivě připraveného incidentu prý bylo vytvořit záminku pro zesílení protiruských sankcí a odvedení pozornosti od vnitropolitických problémů.

„Samozřejmě, že to z naší strany nebyla žádná provokace. Ukrajina nemá zájem o eskalaci situace v Azovském moři. Šlo o standardní přesun ukrajinských lodí z Oděsy do azovských přístavů,“ říká ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Podle něj šlo o ruskou provokaci v neutrálních vodách, Rusko prý chce anektovat Azovské moře a zabránit Ukrajině v přístupu na své území. „Uvítali bychom tvrdší protiruské sankce i větší vojenskou podporu. Ukrajina brání nejen svou nezávislost, ale i celou Evropu a její hodnoty,“ dodává ambasador s tím, že mezinárodní společenství by mělo ruský útok jednoznačně odsoudit.

Dojde k eskalaci?

Prezident Porošenko už podepsal dekret o vyhlášení výjimečného stavu, musí ho ale schválit parlament. Podle Dorazína by znamenal omezení řady demokratických práv, zavedení cenzury a zákaz předvolební agitace. To by se dotklo kandidátů v prezidentských volbách, které se mají konat 31. března 2019.

Podle redaktorky ruské redakce Českého rozhlasu Kateřiny Ayzpurvit nelze vliv výjimečného stavu na volby odhadnout, pozice prezidenta Porošenka i například jeho protikandidátky Julie Tymošenkové je ale silná.

Rozeklané pobřeží ukrajinského poloostrova Krym patřilo k pravidelným zastávkám hotelových lodí, které sem vozily turisty z celého světa.

Ukrajina se prý také určitě nechystá na námořní válku a vyhlášení výjimečného stavu je tak spíše symbolickým krokem. Ayzpurvit rovněž očekává, že Rusko nakonec ukrajinské námořníky vymění a propustí, protože nemá sílu ani zájem na další eskalaci napětí.

Odlišný názor má bývalý zpravodaj České televize v Rusku Josef Pazderka. Potenciál pro pokračování tohoto konfliktu je prý na ruské a částečně i ukrajinské straně velký.

„Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina je nízká, dosáhla úrovně těsně před anexí Krymu. To otevírá možnost pro ozbrojené akce v zahraničí, které by odvedly pozornost od domácích problémů,“ upozorňuje s tím, že ze stejného důvodu by se eskalace mohla hodit i ukrajinským představitelům.

Konflikt na Ukrajině trvá už od roku 2014. Evropa na něj sice zareagovala, ale myslím, že jsme už zapomněli. Tyhle incidenty jsou budíčkem, že situace není vyřešená. Konflikt dál doutná a je třeba se k němu stavět čelem.
Josef Pazderka

V přístupu Evropské unie a Západu vůči problému Ukrajiny postrádá Pazderka střízlivost, a především důslednost v oblasti dodržování protiruských sankcí. „Je to velká výzva i pro Českou republiku. Někteří politici posílají na anektovaný Krym svého syna a tváří se, že se absolutně nic neděje,“ doplňuje zástupce šéfredaktora serveru Aktuálně.cz.

Hosty speciálu byli:

Jevhen Perebyjnis – velvyslanec Ukrajiny v ČR
Kateřina Ayzpurvit – redaktorka ruské redakce Českého rozhlasu
Martin Dorazín – zpravodaj Českého rozhlasu v Rusku
Michal Lebduška – analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Jan Šír – Katedra ruských a východoevropských studií FSV UK
Josef Pazderka – zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj České televize v Rusku a Polsku

Související