Putinova popularita se propadá kvůli důchodové reformě. Jaké bude Rusko po něm?

Jak bude vypadat Rusko po konci éry Vladimira Putina? Změní se pod jinou hlavou státu vztah Moskvy k Západu? Nad tím se zamýšlí komentátor agentury Reuters John Lloyd.

„Je dobré snažit se s Ruskem jednat,“ řekl před setkáním s ruským protějškem ve finských Helsinkách americký prezident Donald Trump. A podle Lloyda měl pravdu. Zároveň ale odmítá, aby snad Západ ustupoval Rusku tváří v tvář jeho „nepřátelskému“ chování.

Libor Dvořák: Co bude po Putinovi?

Vladimir Putin

Poslední ruské volební místnosti se sice uzavřou až v neděli v sedm hodin večer našeho času, ale k jakému výsledku ruští voliči dospějí, víme už teď. Vlastně co teď – už dlouhé měsíce, možná léta.

Naopak – novinář doporučuje pevný postoj vůči nebezpečnému chování Moskvy na Ukrajině i jejím výhrůžkám pobaltským státům. Zároveň je ale prý třeba se více snažit upevnit vzájemné kulturní vazby, debatovat s Rusy různých názorů a postojů. Měly by se hledat platformy pro intelektuální výměny mezi západními a ruskými komentátory, intelektuály i politiky.

Jedním z mnoha negativ rusko-amerického summitu v Helsinkách bylo pro komentátora jeho celkové vyznění. Vladimir Putin z něj v pohledu mnohých vyšel ve srovnání se svým americkým protějškem neskonale lépe. Vypadal jako mocný, inspirativní, přesvědčivý a rozhodný vládce. Což s patřičným uspokojením následně zdůrazňovala i ruská média.

Finské vrcholné setkání tak do celého světa vyslalo zprávu o silném ruském lídrovi. O prezidentu, který dokázal už čtyřikrát uspět ve volbách hlavy státu, má před sebou dalších šest let vlády a jeho pozice je prakticky neotřesitelná. Podle všeho pevně v rukou třímá domácí politiku, vládu i celou zemi.

Putin není neotřesitelný

Podle Lloyda to tak ale ve skutečnosti vůbec být nemusí. Putinova obliba v Rusku v posledních měsících zaznamenala prudký pokles. Jeden z průzkumů tento měsíc ukázal, že by ho volilo jen 46 procent lidí, v červnu to přitom bylo skoro o dvacet procent víc. V jiné sondě zase na 40 procent narostl počet Rusů, kteří si myslí, že země směřuje špatným směrem. V květnu tak uvažovalo jen 30 procent ruských občanů.

Ruská mládež volá po liberální demokracii, zůstává ale věrná Putinovi

Rusové si na Bolotném náměstí v centru Moskvy připomněli události z loňského května a vyjádřili znovu Putinovi svůj nesouhlas.

Kvůli zvyšujícímu se propojení světa prostřednictvím internetu se mění hodnotová měřítka mládeže. A je tomu tak i u mladých Rusů.

Ve srovnání se standardy platnými pro politické lídry v demokratických zemích se může zdát, že se nejedná o nic hrozného. V dobách největší slávy ale Vladimira Putina podporovalo přes 80 procent Rusů.

Pokles obliby komentátor Reuters připisuje plánu ruské vlády zvýšit věk odchodu do důchodu. V roce 2005 přitom Putin sliboval, že nic takového nedopustí. V zemi, kde se muži průměrně dožívají 66 let, je posunutí hranice pro odchod do penze z 60 na 65 let výbušné. Stejně jako zvýšení důchodového věku pro ženy o osm roků na 63 let.

Pokles Putinovy popularity tak může naznačovat, že ani on není tak neotřesitelným vládcem, jak se navenek může zdát. Právě generace lidí, kterých se penzijní reforma dotýká, může současného vládce Kremlu ohrozit.

Postputinismus

Ovšem očekávat u postputinovského Ruska výrazné změny by se rovnalo špatnému úsudku, je přesvědčený John Lloyd. V Rusku je totiž podle něj možné očekávat další vzepětí těch, kteří si podobně jako Putin myslí, že rozpad Sovětského svazu byl „největší geopolitická katastrofa dvacátého století“.

Vzestup k moci tedy čeká stoupence nacionalismu, pohledu na Rusko coby „specifickou a jedinečnou zemi“, politiky schopné využívat atmosféru strachu z údajného ohrožení Západem a Severoatlantickou aliancí.

Západ se tak v Lloydově pohledu musí připravit, že snaha normalizovat vztahy s Ruskem bude běh na dlouhou trať. Soudí, že éra po putinismu bude víceméně stejná jako za současného prezidenta. A jestliže není možné vycházet s agresivním Ruskem, bude nutné udržovat sankční režim a chránit členy NATO.

„Západ se musí držet svých liberálních hodnot a demokracie. Ale zároveň se musí snažit o to, aby konflikt s Ruskem nebyl nekonečný,“ píše John Lloyd na stránkách zpravodajské agentury Reuters.

Spustit audio