Libor Dvořák: Co bude po Putinovi?
Poslední ruské volební místnosti se sice uzavřou až v neděli v sedm hodin večer našeho času, ale k jakému výsledku ruští voliči dospějí, víme už teď. Vlastně co teď – už dlouhé měsíce, možná léta.
Tak strnulý je politický systém největší země světa, která sice má jakousi nápodobu běžných světových demokratických institutů, ale žel bohu je to právě jen nápodoba. Včetně prezidentského úřadu, protože ruský prezident je spíš než hlava státu, jak ji chápeme třeba u nás, klasický, téměř absolutistický panovník.
Za posledních sto let sovětského a poté ruského státu byl u moci déle než Vladimir Putin jedině Josif Stalin. Se všemi důsledky z podobného moderního absolutismu vyplývajícími…
Putin volil v neděli mezi prvními a v krátké debatě s novináři prohlásil, že doufá, že jeho program pro budoucnost bude úspěšný. Problém je ovšem v tom, že ani na jeho oficiální stránce žádný program před volbami nebyl a našli jste tam jen slogan „Silný prezident – silná země!“ Možná měl Vladimir Vladimirovič na mysli zrovna tohle.
Putin tedy bude v neděli už počtvrté zvolen do úřadu ruského prezidenta. Jenže právě proto, že to bylo tak dlouho nad slunce jasnější, si už teď mnozí ruští a zahraniční politologové lámou hlavu nad tím, co přijde v roce 2024, kdy Putin už podle současné ústavy kandidovat nemůže.
Kdoví – možná bude hledat inspiraci v současné Číně, kde si její prezident právě nechal odhlasovat, že v tomto úřadu zůstane až do smrti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.