Putin zkouší, co si může dovolit. Možná je to příprava další agrese, míní europoslanec Svoboda

27. listopad 2018

Ukrajinský parlament nakonec po dlouhé a vzrušené debatě schválil výnos prezidenta Petro Porošenka o vyhlášení výjimečného stavu. Bude 30denní, platit začne ve středu 28. listopadu (08:00 SEČ) a potrvá do 27. prosince.

Putinova popularita klesla na úroveň před anexí Krymu. Hrozí pokračování konfliktu, varuje Pazderka

Tři ukrajinské lodě kotvící v přístavním městě Kerč na Krymu

Rusko ve vodách u okupovaného Krymu zadrželo tři lodě ukrajinského námořnictva. Podle Ukrajinců došlo při incidentu ke střelbě a 6 námořníků bylo zraněno. 24 členů posádek Rusové zajali a ukrajinské velení o nich nemá žádné zprávy.

Kyjev reaguje na incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok.

Podle europoslance a předsedy Výboru pro právní záležitosti Pavla Svobody (KDU-ČSL) „známe Ruskou federaci a jejich rozpínavost. Máme ale mezinárodní mořské právo, které jasně říká, že když máte jediný přístup do Azovského moře, tak je volný pro všechny.“ Připomněl, že mezi Ruskem a Ukrajinou existuje už od roku 2003 dohoda, podle které tam mají jak civilní, tak vojenské lodě volný přístup.

Je to o zviditelnění

Objevily se spekulace, podle kterých jde o ukrajinskou akci, a to kvůli blížícím se volbám. Podobný názor má i europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček.

Thomas Kulidakis: Provokace mezi Ruskem a Ukrajinou a mezinárodní společenství

Ukrajinský prezident Petro Porošenko během schůze ukrajinského parlamentu 26. listopadu 2018

Rusko-ukrajinský incident v Kerčském průlivu zdůraznil prostý fakt, že i více než čtyři roky od anexe Krymu je řešení vztahů mezi oběma zeměmi v nedohlednu. V podstatě bylo jen otázkou času, než jedna ze stran ztratí nervy a dojde k přímému nepřátelskému střetu.

„Je to první etapa prezidentských voleb, protože Porošenko má mizivé preference, přitom Julija Tymošenková má našlápnuto dobře. A protože potřebuje znovu zvednout vlnu ukrajinského patriotismu, tak zcela náhodnou projely tři vojenské lodě k průlivu, posádky nereagovaly na výzvu a tak byly zajaty. To je ideální stav jak se zviditelnit,“ tvrdí Kohlíček.

Podle komunistického poslance Evropského parlamentu to byl test. „Jestli jste kdy byli na vojně, tak víte, že když vám řeknou ‚Stůj, nebo střelím,‘ tak nezbylo než zareagovat. Jestli to byla adekvátní reakce, musí posoudit někdo jiný,“ dodává.

Popularita? Jistě, ale Putina

Lidovecký europoslanec svým způsobem souhlasí. „Má to co dělat s popularitou, ale ne Porošenkovou, ale Vladimira Putina. Ta šla hodně dolů, když se teď pokouší zavádět odchod do důchodu v 65 letech. U Rusů, u kterých je průměrná doba života 66,5 roku. To je pro ně rána, navíc, když čtvrtina z nich nemá kvůli Putinovým kouskům ani na jídlo.“

Prý jde ale i o snahu zkusit, co si může dovolit, protože přes průliv jde valná část ukrajinského exportu. „Asi je to příprava nějaké další agrese, protože na ukrajinských okupovaných územích teď k tomu všemu Rusko buduje svou novou námořní základnu. Takže důvodů současného konfliktu bude mnohem víc,“ domnívá se Pavel Svoboda.

autoři: Vladimír Kroc , lup
Spustit audio

Související