Podzim 1954 v rozhlasovém vysílání: S radostí k volbám a do fronty na maso
Přesně 97,89 procent hlasů – tolik získala v československých „volbách“ v listopadu 1954 jediná komunistickou stranou povolená kandidátka. Je to hodně? Daleko zajímavější je údaj, kolik lidí hlasovalo proti. I o tom se bude hovořit v pořadu Archiv Plus věnovaném událostem podzimu 1954.
Volby do poslanecké sněmovny – tehdejším slovníkem Národního shromáždění – byly pro komunistické vedení státu klíčovou událostí druhé poloviny roku 1954. Byly to volby se vším všudy, co si s nimi spojujeme i dnes.
Čtěte také
Rozhlas vysílal jakési předvolební spoty na podporu jediné kandidátky, v archivu se dochoval projev loutkáře Josefa Skupy. Šéf komunistické strany Antonín Novotný apeloval na pečlivou přípravu voleb.
Před volebními místnostmi nesměli chybět dechové kapely nebo pionýři s nacvičeným programem, soubory lidové tvořivosti s tanečním vystoupením. „Volební den má být radostný,“ vysvětloval Novotný na aktivu komunistických tajemníků tři týdny před volbami.
Nedostatky a bílé lístky
Uvážíme-li, co všechno vedení komunistické strany dělalo pro jednoznačný výsledek voleb, není tak zajímavý počet lidí, kteří pro onu jedinou kandidátku hlasovali, jako počet těch, kteří hlasovali proti.
Čtěte také
V listopadu 1954 to bylo mimochodem možné naposledy: tehdy ještě existovaly takzvané „bílé lístky“, kterými mohli dát voliči najevo nesouhlas. Bylo jich odevzdáno téměř 200 tisíc.
„To je tehdy počet voličů odpovídající Plzni,“ upozorňuje historik Zdeněk Doskočil, který v pořadu Archiv Plus komentuje ukázky z dobového rozhlasového vysílání z podzimu 1954.
Dojde také na neúnavného komentátora Zdeňka Nejedlého, který svérázným způsobem vysvětlil posluchačům rozhlasu, proč nemá smysl připomínat si 28. říjen 1918. Slovo dostane také prezident Antonín Zápotocký.
Čtěte také
Na své si tentokrát v Archivu Plus přijdou i milovníci „lehčího“ žánru – v rozhlasovém archivu se dochovalo několik hodin ze silvestrovského vysílání z 31. prosince 1954, ve kterém Miroslav Horníček přečetl mimořádně vtipnou povídku Vratislava Blažka. Ten v duchu komunální satiry „tepal“ do nedostatků v zásobování maloobchodu.
Byl to problém, což ostatně přiznával v projevech i Antonín Novotný. Chyběly základní potraviny, průmyslové zboží bylo nedostatkové stále – a pořád se ještě domácnostem omezovaly dodávky elektrické energie, protože jí bylo málo a přednost měly velké podniky. I takový byl podzim 1954.
Související
-
Kde bylo největší bojové nasazení Čechoslováků po druhé světové válce? Přece ve Vietnamu
Někdy se jí také říká třicetiletá válka 20. století. Válka ve Vietnamu je pro nás spojená se zapojením USA a vlnou odporu mezi americkou veřejností, včetně hnutím hippies.
-
Husákova neústupnost zachránila život nespravedlivě obviněným
Nástup vlády komunistů v únoru 1948 přinesl i politické procesy proti skutečným a často jen domnělým nepřátelům režimu. Stará pravda říká, že revoluce požírá vlastní děti.
-
Manželé Wardovi odešli z USA do socialistického Československa. Deset let jim stačilo
Příběhů lidí, kteří za více nebo méně dramatických okolností prchali z komunisty ovládaného Československa na Západ, jsou tisíce. Jenže fungovalo to i opačně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
