Manželé Wardovi odešli z USA do socialistického Československa. Deset let jim stačilo
Příběhů lidí, kteří za více nebo méně dramatických okolností prchali z komunisty ovládaného Československa na Západ, jsou tisíce. Jenže fungovalo to i opačně: lidé utíkali ze svobodného světa do Československa. Nebyly jich tisíce, o to zajímavější jsou jejich příběhy. Patřili k nim i manželé Herbert a Jacqueline Wardovi. Trochu jiný pohled na studenou válku nabídne v tom následujícím pořadu hudební dramaturg Českého rozhlasu Petr Vidomus.
V příběhu manželů Wardových se projevuje jejich levicová orientace. Manželka Jacqueline, tanečnice, v životopisu uváděla – kromě členství v americké Lize mladých komunistů ve 30. letech – také členství v komunistické buňce v Los Angeles od roku 1938 a práci v uliční organizaci komunistů na Broadwayi.
Čtěte také
Herbert, jazzový hudebník, byl také levicově orientovaný, navíc se zastával černošských muzikantů v době, kdy rasové segregaci v USA zdaleka nebylo odzvoněno. To vše se odehrávalo na počátku 50. let v době vyostřeného mccarthismu, tedy často nesmyslného vytváření obvinění Američanů ze sympatií s komunismem.
Wardovi se nejprve odstěhovali do Evropy. Naposledy pobývali ve Vídni, ale tvrdili, že byli šikanováni ze strany americké ambasády – a proto se rozhodli pro odchod i s dětmi za železnou oponu. Vybrali si Československo.
Mezi cvičenými psy a žonglérem
Jejich příchod do Prahy v listopadu 1954 komunistický režim náležitě propagandisticky využil. Tiskovou konferenci, na které hovořili o pronásledování v USA, odvysílal rozhlas a druhý den o ní psaly všechny československé deníky.
Wardovi dostali v Praze byt, ve kterém nemuseli platit nájemné, a sehnali si i práci. Herbert hrál v různých hudebních tělesech, Jacqueline se snažila živit tancem, nakonec ale pracovala jako hlasatelka zahraničního vysílání Československého rozhlasu. Nadšení z očekávané svobody v komunisty ovládaném Československu ale časem vyprchalo.
Čtěte také
Svědčí o tom zápis úředníka americké ambasády v Praze o pohovoru s Jacqueline Wardovou u příležitosti obnovení platnosti jejího amerického pasu v lednu 1963: „V průběhu pohovoru vyjadřovala velkou nespokojenost se situací v Československu a s jejich postavením. Manžel Herbert stále působí v FOK, ale nedaří se mu najít další uplatnění v jazzové oblasti. Jako tanečnice nebyla paní Wardová nikdy plně zaměstnaná a daří se jí uplatnit pouze příležitostně v menších nočních klubech mezi číslem se cvičenými psy a výstupem žongléra,“ zapsal si úředník.
Odchod Wardových z Československa byl postupný, museli si prací v Západním Německu vydělat na cestu do USA. Na rozdíl od jejich příchodu se jejich postupné „zmizení“ z Prahy obešlo bez tiskové konference.
Související
-
Seriál 30 případů majora Zemana výrazně pokřivil naši minulost, naznačuje historik
Komunistická propaganda představovala seriál jako kriminální žánr, ale šlo jen o propagandu.
-
Diplomat a zpravodajec Bruce Lockhart byl svědkem ruské revoluce
Vicekonzul, novinář, publicista, spisovatel, agent a také velký přítel svobodného Československa i některých jeho významných představitelů. Tím vším byl Bruce Lockhart.
-
Dezinformace v socialistickém Československu? Pomluvy, provokace a lhaní
Lež, která obsahuje zrnko pravdy. Sice to pravda není, ale být by vlastně mohla. Dezinformace. V dnešní digitální době je někdy náročné se v záplavě informací vyznat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.