Podzim 1947 – téměř neviditelná mobilizace bez nadějí do budoucna

10. listopad 2017
03529701.jpeg

Závěr roku 1947 nedával u nás, také v kontextu vývoje středovýchodní Evropy, příliš mnoho nadějí do budoucna. Země se vzpamatovávala z katastrofálního sucha, Marshallův plán se začal realizovat bez nás, komunisté atakovali slovenskou Demokratickou stranu a opora demokratů prezident Beneš byl těžce nemocen a jeho zdravotní stav se zhoršoval.

Přitom Československo bylo v sovětské sféře vlivu téměř poslední země, která vykazovala alespoň některé aspekty demokracie. Pobaltské republiky byly okupovány a začleněny přímo do SSSR a Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie i Albánie už byly ukázněnými komunizovanými satelity (a Titovská jugoslávská vzpoura se teprve chystala).

To se týkalo i sovětské okupační zóny v Německu. Postavení Rakouska bylo i díky rozdělení na čtyři okupační zóny stále ještě nejasné a pouze Finsko se mohlo prezentovat relativně funkční demokratickou podobou.

Přitom u nás v té době nebyla politická garnitura, která by byla schopná sílícímu komunistickému tlaku zevnitř i zvenčí čelit. Těch několik pozoruhodných politických osobností, které u nás tehdy byly (například Helena Koželuhová, Ivo Ducháček, Václav Majer, Hubert Ripka nebo Ladislav Feierabend) nemělo buď téměř žádný vliv, nebo se ve své politické straně dostávalo prakticky do izolace.

Zdravotní stav prezidenta Edvarda Beneše se přitom neustále zhoršoval. Z námi sledovaného období se v rozhlasovém archivu nacházejí dva jeho projevy – k 28. říjnu a k Vánocům. Ten již na první poslech jednoznačně prozrazoval Benešův kritický stav a až neuvěřitelně připomínal pozdní projevy Emila Háchy. V pořadu můžete slyšet ukázky z obou těchto projevů.

V ruštině zazní také ukázka z rozlučkového projevu sovětského velvyslance Zorina, který v prosinci 1947 odlétal do Sovětského svazu převzít zodpovědnější funkci. K nám se vrátil po několika týdnech jako sovětský emisar v době únorového komunistického převzetí moci. A to emisar nejenom dohlížející, ale také do událostí velmi aktivně zasahující.

Josef Bohuslav Foerster

V rozhlasovém archivu se z tohoto období dochovaly také unikátní nahrávky krušnohorského vysílače Teplice-Šanov. Určitá část z nich je bohužel technicky velmi špatná, ale přesto zde lze najít opravdu raritní záznamy. Tato stanice začala vysílat v červnu 1945 a navazovala na tradice prvorepublikového vysílače. Její program tvořila hudba (živá i reprodukovaná), regionální i celostátní zpravodajství včetně monitoringu zahraničního tisku, dále různé přednášky, literární pořady, skeče a podobně.

Z dochovaných a technicky použitelných nahrávek jsme vybrali velmi pozoruhodný monitoring západního tisku, reference toho sovětského o institutu milionářské dávky, informace o sovětských aktivitách v OSN, komunistickém ataku proti Demokratické straně na Slovensku nebo krátkou zmínku o banderovcích.

Ve sledovaném období jako by se pak v Československém rozhlase projevila zvláštní aktivita. Dochovala se celá řada vystoupení našich předních umělců, a to hlavně k mládeži. Z archivních nahrávek jsme vybrali ukázky z vystoupení malířů Václava Rabase a Václava Špály, spisovatelky Anny M. Tilschové a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera.

autor:Pavel Hlavatý