Podzim 1947 – téměř neviditelná mobilizace bez nadějí do budoucna

17. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Edvard Beneš

Závěr roku 1947 nedával u nás, také v kontextu vývoje středovýchodní Evropy, příliš mnoho nadějí do budoucna. 

Čtěte také

Země se vzpamatovávala z katastrofálního sucha, Marshallův plán se začal realizovat bez nás, komunisté atakovali slovenskou Demokratickou stranu a prezident Beneš byl těžce nemocen. Jeho zdravotní stav se jen stále zhoršoval.

Přitom Československo bylo v sovětské sféře vlivu téměř poslední země, která vykazovala alespoň některé aspekty demokracie. Pobaltské republiky byly okupovány a začleněny přímo do SSSR a Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie i Albánie už byly ukázněnými komunizovanými satelity (a Titovská jugoslávská vzpoura se teprve chystala).

To se týkalo i sovětské okupační zóny v Německu. Postavení Rakouska bylo i díky rozdělení na čtyři okupační zóny, stále ještě nejasné a pouze Finsko se mohlo prezentovat relativně funkční demokratickou podobou.

Komunisté neměli opozici

V té době tady nebyla politická garnitura, která by byla schopná sílícímu komunistickému tlaku zevnitř i zvenčí čelit.

Čtěte také

Těch několik pozoruhodných politických osobností, například Helena Koželuhová, Ivo Ducháček, Václav Majer, Hubert Ripka nebo Ladislav Feierabend, nemělo buď téměř žádný vliv, nebo se ve své politické straně dostávalo prakticky do izolace.

Zdravotní stav prezidenta Edvarda Beneše se přitom neustále zhoršoval. Z námi sledovaného období se v rozhlasovém archivu nacházejí dva jeho projevy – k 28. říjnu a k Vánocům. Ten už na první poslech jednoznačně prozrazoval Benešův kritický stav a až neuvěřitelně připomínal pozdní projevy Emila Háchy. (V pořadu uslyšíte ukázky z obou.)

Josef Bohuslav Foerster

V ruštině zazní také ukázka z rozlučkového projevu sovětského velvyslance Zorina, který v prosinci 1947 odlétal do Sovětského svazu převzít zodpovědnější funkci. K nám se vrátil po několika týdnech jako sovětský emisar v době únorového komunistického převzetí moci. A to emisar nejenom dohlížející, ale také do událostí velmi aktivně zasahující.

Unikátní nahrávky vysílače Teplice

V rozhlasovém archivu se z tohoto období dochovaly také unikátní nahrávky krušnohorského vysílače Teplice-Šanov. Určitá část z nich je bohužel technicky velmi špatná, ale přesto zde lze najít opravdu raritní záznamy.

Čtěte také

Tato stanice začala vysílat v červnu 1945 a navazovala na tradice prvorepublikového vysílače. Její program tvořila hudba (živá i reprodukovaná), regionální i celostátní zpravodajství včetně monitoringu zahraničního tisku, dále různé přednášky, literární pořady, skeče a podobně.

Z dochovaných a technicky použitelných nahrávek jsme vybrali velmi pozoruhodný monitoring západního tisku, reference toho sovětského o institutu milionářské dávky, informace o sovětských aktivitách v OSN, komunistickém ataku proti Demokratické straně na Slovensku nebo krátkou zmínku o banderovcích.

Ve sledovaném období jako by se pak v Československém rozhlase projevila zvláštní aktivita. Dochovala se celá řada vystoupení našich předních umělců, a to hlavně k mládeži. Z archivních nahrávek jsme vybrali ukázky z vystoupení malířů Václava Rabase a Václava Špály, spisovatelky Anny M. Tilschové a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související