Jaro 1947 – období projevů
Jaro 1947 přineslo řadu zajímavých – a zvukově dochovaných – politických projevů. Třetí republice zbýval přitom už jen necelý rok života.
Některé výroky našich tehdejších předních politiků byly pak více než alarmující. Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk deklamuje nadšeně, alespoň to tak navenek vyznívalo, o svém podřízení Sovětskému svazu.
Literární historik profesor Albert Pražák, předseda České národní rady v období pražského povstání v květnu 1945, hovořil na vzpomínkové tryzně nebývale odvážně. Z jeho projevu jsme vybrali tři krátké ukázky, ve kterých rozhodně nedodržoval kánon povinného dobového optimismu.
3 projevy národních socialistů
Pozoruhodné je, že ze sledované doby se ve zvukové podobě dochovaly projevy tří z nejpřednějších politiků tehdejší národně socialistické strany. Její předseda Petr Zenkl, tehdy také náměstek předsedy vlády, hovořil při slavnostním pojmenování pražské ulice po americkém prezidentu Franklinu Delano Rooseveltovi o svobodě a demokracii.
Ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka (původní profesí novinář) se ve svém vystoupení věnoval našemu dvouletému plánu a významu a různým podobám plánování. Oba tito muži skončili po tzv. vítězném únoru v exilu.
Předseda Národního shromáždění Josef David se rozohňoval nad přípravou nové ústavy a jeho slovník zněl až nečekaně totalitně. Na rozdíl od obou stranických kolegů po únoru 1948 – v jehož průběhu nesvolal parlament, ačkoliv tak jako jeho předseda mohl učinit – neodešel do exilu, ale pouze z politického života. Ze všech těchto projevů jsme vybrali důležité ukázky.
Beneš z Kožlan
Prezident Edvard Beneš navštívil ve sledovaném období několik měst a obcí. Z jeho zvukově dochovaných projevů jsme vybrali ukázku z vystoupení v rodných Kožlanech, kde hovořil o své rodině, dětství a mládí, což je u něj něco zcela výjimečného. Dále uslyšíte ukázku z jeho velmi neobvyklého improvizovaného vystoupení na výstavě Oběti nacismu.
Malíř Jan Zrzavý pak v rozhlasovém rozhovoru, který je vedle ostatních dobových příspěvků osvěžující svou bezprostředností a normálností, odpovídá na nepříliš inteligentní otázky s nadhledem a hloubkou.
Jaksi nádavkem jsme pak vybrali ještě dvě ukázky z dobové snahy Československého rozhlasu zachytit vyprávění pamětníků nejstarší generace, kteří v té době ještě žili a byli mocni slova.
Manželka českého šlechtice Josefina Kounicová tak vzpomíná na založení Kounicových kolejí v Brně a básník, dramatik a režisér Jaroslav Kvapil na vznik odbojného Manifestu českých spisovatelů v roce 1917.
Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Co by Jan Werich nebo Edvard Beneš dokázali, kdyby zůstali?
Odchod z rodné země může být trestem, nebo šancí. A často je obojím.
-
Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu zaplatil svým zdravím
Druhý československý prezident, čtvrtý předseda vlády, první ministr zahraničí – Edvard Beneš (1884-1948). V jeho kariéře se odrážely události dějin poloviny 20. století.
-
Edvard Beneš žil celou kariéru na mýtech. Jako vůdce vždy...
V těchto dnech si Česko připomíná, že před 70 lety uchopila moc v této zemi komunistická strana. Historikové i komentátoři se přitom přou o to, jaký podíl měli na d...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.