Jaro 1947 – období projevů
V Archivu Plus si připomeneme události z jara roku 1947. Ministr zahraničí Jan Masaryk se tehdy veřejně vyznal k podřízenosti Stalinovi a prezident Beneš po letech navštívil rodnou obec, kde v projevu vzpomínal na svou rodinu (repríza)
Jaro 1947 přineslo řadu zajímavých – a zvukově dochovaných – politických projevů. Třetí republice zbýval přitom už jen necelý rok života.
Některé výroky našich tehdejších předních politiků byly pak více než alarmující. Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk deklamuje nadšeně, alespoň to tak navenek vyznívalo, o svém podřízení Sovětskému svazu.
Literární historik profesor Albert Pražák, předseda České národní rady v období pražského povstání v květnu 1945, hovořil na vzpomínkové tryzně nebývale odvážně. Z jeho projevu jsme vybrali tři krátké ukázky, ve kterých rozhodně nedodržoval kánon povinného dobového optimismu.
3 projevy národních socialistů
Pozoruhodné je, že ze sledované doby se ve zvukové podobě dochovaly projevy tří z nejpřednějších politiků tehdejší národně socialistické strany. Její předseda Petr Zenkl, tehdy také náměstek předsedy vlády, hovořil při slavnostním pojmenování pražské ulice po americkém prezidentu Franklinu Delano Rooseveltovi o svobodě a demokracii.
Ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka (původní profesí novinář) se ve svém vystoupení věnoval našemu dvouletému plánu a významu a různým podobám plánování. Oba tito muži skončili po tzv. vítězném únoru v exilu.
Předseda Národního shromáždění Josef David se rozohňoval nad přípravou nové ústavy a jeho slovník zněl až nečekaně totalitně. Na rozdíl od obou stranických kolegů po únoru 1948 – v jehož průběhu nesvolal parlament, ačkoliv tak jako jeho předseda mohl učinit – neodešel do exilu, ale pouze z politického života. Ze všech těchto projevů jsme vybrali důležité ukázky.
Beneš z Kožlan
Prezident Edvard Beneš navštívil ve sledovaném období několik měst a obcí. Z jeho zvukově dochovaných projevů jsme vybrali ukázku z vystoupení v rodných Kožlanech, kde hovořil o své rodině, dětství a mládí, což je u něj něco zcela výjimečného. Dále uslyšíte ukázku z jeho velmi neobvyklého improvizovaného vystoupení na výstavě Oběti nacismu.
Malíř Jan Zrzavý pak v rozhlasovém rozhovoru, který je vedle ostatních dobových příspěvků osvěžující svou bezprostředností a normálností, odpovídá na nepříliš inteligentní otázky s nadhledem a hloubkou.
Jaksi nádavkem jsme pak vybrali ještě dvě ukázky z dobové snahy Československého rozhlasu zachytit vyprávění pamětníků nejstarší generace, kteří v té době ještě žili a byli mocni slova.
Manželka českého šlechtice Josefina Kounicová tak vzpomíná na založení Kounicových kolejí v Brně a básník, dramatik a režisér Jaroslav Kvapil na vznik odbojného Manifestu českých spisovatelů v roce 1917.
Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
