Podivná oslava státního svátku 28. října 1988
Státní svátek 28. října byl komunisty zrušen hned na počátku normalizace. Naposledy se jako volný den slavil v roce 1969. Jako výraz mírné perestrojky v mezích zákona byl obnoven v roce 1988 – k 70. výročí vzniku Československa (a také k 43. výročí znárodnění a 12. výročí federalizace).
Situace ve společnosti však už tehdy byla natolik napjatá, že by k demonstraci svolané na tento den nezávislými iniciativami došlo i v případě, že by svátek nebyl formálně obnoven. Z 28. října se tedy opět stal volný den, v roce 1988 šlo o pátek, a v Praze proběhla velká demonstrace, která se brutálně zasahujícím represivním složkám na řadě míst zcela vymkla z rukou.
Hlavním zdrojem zvukových nahrávek jsou dochované záznamy vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa a telefonáty občanů do této stanice. Využit byl však samozřejmě i archiv Českého rozhlasu.
Nahrávky Svobodné Evropy
Klíčovou nahrávkou ze Svobodné Evropy byl pořad vysílaný paralelně s konanou demonstrací. Prokládány písněmi Jaroslava Ježka s texty Voskovce a Wericha (a také naší státní hymnou) zde zazněly v načtené podobě projevy, které chtěly nezávislé iniciativy na demonstraci přednést (z nich jsme vybrali úvodní část příspěvku Charty 77), dále ukázka z Nerudových Zpěvů pátečních přednesených herečkou Vlastou Chramostovou (alespoň krátký úryvek z nich jsme rovněž zařadili).
Rok 1988: Dvacet let poté. „Rušivé akce v Praze“ k výročí srpnové invaze
„Rušivé akce v Praze“ – pod tímto titulkem psalo Rudé právo 22. srpna 1988 o demonstraci tisícovek obyvatel Československa, kteří si v neděli 21. srpna 1988 připomněli v centru Prahy dvacet let od začátku okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy.
Několik ukázek jsme vybrali také z průvodního slova redaktora Svobodné Evropy Milana Schulze. Kvůli celkovému kontextu jsme zařadili také ukázku z fejetonu spisovatelky Evy Kantůrkové o zásahu Státní bezpečnosti v jejím bytě 27. října 1988. Tento text tehdy autorka „odtelefonavala“ Svobodné Evropě.
Z telefonátů do rozhlasové stanice Svobodná Evropa jsme dále použili ukázky ze svědectví přímých účastníků demonstrace (Jana Petrová, Vlasta Chramostová, Saša Vondra – zvláště oba první autenticky popisují policejní brutalitu) i ukázky z příspěvků na téma „Co pro vás znamená 28. říjen“.
Zde jsme vybrali úryvky z telefonátů katolického aktivisty Augustina Navrátila a spisovatelky Hany Ponické. V případě telefonátů jsme bohužel museli dbát nejenom na obsahovou stránku, ale respektovat i špatný technický stav některých dochovaných nahrávek nebo jejich částí.
Eroze cenzury
Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy
Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic. Na tehdejší dobu šlo o astronomickou částku. Rušení zahraničního rozhlasu bylo součástí cenzury, zavedené po nástupu komunistů k moci.
Vysílání Československého rozhlasu bylo samozřejmě svázáno ideologickou cenzurou, ale právě na dochovaných nahrávkách z 28. října 1988 je znát, že docházelo k určité erozi.
Vybrali jsme několik ukázek z pořadu k sedmdesátému výročí vzniku Československa, který byl rovněž vysílán v době konání demonstrace. V tomto pořadu z roku 1988 zazněla ukázka z projevu prezidenta T. G. Masaryka i načtená pasáž z jeho knihy Česká otázka, přičemž TGM byl v době normalizace ostrakizován a jeho knihy vyřazeny z knihoven. My jsme z tohoto pořadu vybrali ukázky z průvodního slova i historických reflexí.
Další ukázka vybraná z archivu Českého rozhlasu pochází z pořadu, ve kterém – rovněž 28. října 1988 – byly zasvěcenou formou a způsobem pro normalizaci zcela netypickým rozebírány Biblické písně Antonína Dvořáka a zařadili jsme i kratičkou ukázku z jedné z těch, které v tomto pořadu zazněly.
Reprízu pořadu Pavla Hlavatého najdete v audiozáznamu.
Související
-
Září 1968 a každodennost nenormální normalizace. Rozpadá se svaz mládeže a začíná cenzura
Okupační vojska se ještě nestáhla z měst a začíná září. Poodsuňme primárně politické události a povšimněme si těch „každodenních“.
-
Ota Šik. Muž, který řekl pravdu o socialistickém hospodářství, ale nevydržel
Jedna z nejvýraznějších osobnosti pražského jara a ekonom Ota Šik. Autor hospodářských reforem, které měly vyřešit problémy Československa. Sliboval světlé zítřky.
-
Novinářská senzace roku 1968 aneb Pražští novináři navštívili Svobodnou Evropu
Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.