Plzeň neosvobodili Američané, ale Sověti… Co kdyby se dějiny odehrály jinak?

Proč bychom vůbec nad touto možností měli uvažovat, čím je pro nás zajímavá? Vždyť obyčejně se v alternativních dějinách přemítá nad tím, co by se stalo, kdyby se Američané nezastavili na demarkační linii na začátku května 1945, ale vydali se na pomoc Praze.

Čtěte také

Kdyby do Prahy místo sovětské armády vstoupila ta americká, byla by u nás šance na rakouský vývoj, věří publicista Klvaňa

„Kdyby Rudá armáda osvobodila celé území Československa,“ uvažuje historik Jan Adamec, „nebyl by důvod, aby se ke konci roku 1945 z území Československa stáhla. Protože Československo pak bylo jednou z mála zemí východního bloku, kde nebyla umístěna sovětská vojska.“

Jak k tomu došlo? Právě díky Američanům. Když se z našeho území stáhli jejich vojáci, učinili tak i východní spojenci. Jak by však vypadal další vývoj, kdybychom tu naše sovětské osvoboditele měli i v dalších letech a desetiletích?

V době míru, se všemi problémy, které přítomnost cizí armády ve svobodném státě může přinášet. Jistě, komunisté by v týlu měli mocného pomocníka v případě nepokojů. Ale přítomnost mnoha cizích vojáků by mohla mít i opačný efekt.

Kdyby tu Rusové už byli, nemohli by přijet

Mohla by přítomnost sovětských vojsk a pár konfliktů či nedorozumění s ní spojených ubrat komunistické straně hlasy v prvních poválečných a současně posledních demokratických volbách v roce 1946, a to tak moc, že by komunisté nevyhráli?

A pak tu máme únor 1948, kdy prezident Edvard Beneš přijal demisi nekomunistických ministrů a otevřel tak cestu komunistům v čele s Klementem Gottwaldem k absolutní moci.

Čtěte také

Američané osvobodili část naší země, přesto byla jejich role komunisty zkreslována

Alternativní historie by mohla vypadat naopak třeba takto: „Československý prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Edvard Beneš nepřijímá v únoru 1948 demisi nekomunistických ministrů a povolává do akce armádu, která obsazuje sídlo komunistické strany. V ulicích Prahy dochází ke střetům s jednotkami Rudé armády, která vyráží československým komunistům na pomoc,“ slyšeli by v tom případě posluchači našeho fiktivního, kontrafaktuálního rozhlasového vysílání.

A tak bychom mohli pokračovat dál, až k roku 1968. Od 21. srpna se na více jak dvě desetiletí stává popisovaná alternativní historie realitou, sovětští vojáci k nám vpadli, už nikoliv jako osvoboditelé, ale jako okupanti. Ale co kdyby tu Sověti už byli, jak by nás mohli přepadnout? I nad tím se zamyslíme v prvním dílu tak trochu jiné Historie Plus s historikem Janem Adamcem.