Američané osvobodili část naší země, přesto byla jejich role komunisty zkreslována

Americké shermany na cestě k osvobození|foto: CC BY-SA 3.0 DE, Bundesarchiv, Bild 101I-311-0944-07

Druhá světová válka se chýlila ke konci a američtí vojáci pronikli v dubnu 1945 k Labi. Z druhé strany postupovala Rudá armáda, která zahájila ofenzivu směrem k Berlínu. Po dohodě mezi americkým a sovětským velením byla určena tzv. demarkační čára, která procházela i naším územím ve směru Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.

Osvobození Plzně

Osvobození západočeské metropole předcházel nálet amerického letectva na Škodovy závody. Samotné osvobozovací akce začaly brzy ráno 5. května, kdy občané vyšli do ulic a začali ničit nacistické symboly.

Druhý den již byly zdálky slyšet americké tanky a ráno se vojáci legendárního spojeneckého generála George S. Pattona dostali do města. Někteří pamětníci si vybavují i střelbu na plzeňském náměstí Republiky, kdy z vikýřů domů a věže kostela útočili nacističtí fanatici. Američtí vojáci se při postupu do Čech setkali s nadšeným vítáním místních obyvatel.

Pomoc UNRRA a dochované artefakty

Pevnost Terezín, kde byl v průběhu 2. světové války koncentrační tábor, po osvobození (květen 1945)|foto:Národní muzeum Praha, CC BY 4.0, eSbírky – kulturní dědictví on-line

Pobyt amerických vojsk na našem území, který trval do listopadu 1945, se významně pojí i s organizací UNRRA, tedy správou Spojených národů pro pomoc a obnovu.

Tato mezinárodní organizace zajišťovala pomoc v podobě potravin, paliva, zdravotních potřeb nebo dopravních prostředků a významně se podílela na poválečné obnově válkou zničené země.

Američané s sebou přivezli i řadu předmětů, které se později staly ikonickými vzpomínkami na jejich pobyt v tuzemsku. Mezi nejtypičtější patří legendární nášivky, žvýkačky, konzervy, čokolády nebo cigarety. Plzeňský pamětník Miloň Nussbauer pro Téma Plus vzpomíná také na setkání s afroamerickými vojáky, kteří byli součástí osvobozovací armády.

Zkreslování událostí za komunismu

Poválečnou euforii brzy vystřídalo zpochybňování amerického podílu na osvobozování Československa.

Velitel amerických vosk, která se měla vylodit u Casablanky generál Patton a admirál Hewitt v dobrém rozmaru během plavby na křižníku Augusta|foto: Naval Historical Center

Po únoru 1948 se tlak nastupujícího komunistického režimu dostal na maximum a začaly vycházet propagandistické publikace, které měly za cíl zkreslit historické skutečnosti. Jednou z nejznámějších byla kniha „Američané v západních Čechách v roce 1945“ autorů Karla Bartoška a Karla Pichlíka.

V 60. letech 20. století došlo k určité změně, publicisté a historici už totiž nemluvili pod vlivem ideologie. O americké armádě se sice veřejně mlčelo, řada lidí však stále udržovala kontakty s veterány.

Připomínky osvobození

Osvobození Prahy 1945|foto:Creative Commons, Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Po sametové revoluci roku 1989 mohly naplno propuknout oslavy a připomínkové akce, například v Klatovech. S rokem 1990 přišla největší euforie, Plzeň slavila 45. výročí osvobození za účasti prezidenta Václava Havla. Od té doby patří první týden v květnu tradičně Slavnostem svobody.

Jak výrazně ovlivnila přítomnost Američanů směřování Plzně a dalších měst? A nevytrácí se z obecného povědomí tato historická událost znovu, jen jiným způsobem? Na tyto a další otázky hledá odpověď Téma Plus společně s pamětníky a historiky, vysíláme v repríze z loňského roku.