Maršál Koněv: Slavný osvoboditel, nebo muž na špinavou práci?

Jen ta sestava sovětské mise na oslavách byla zvláštní. Kromě Koněva byl jejím členem i Kiril Moskalenko, náměstek sovětského ministra obrany. S nimi přijelo i několik desítek vysokých důstojníků. Oficiálně „slavit“. Neoficiálně?

Až příliš dobré vůle

Poněkud umírněnější část historiků hovoří o tom, že tito důstojníci byli ve skutečnosti zpravodajci, kteří v Koněvově stínu prováděli na území Československa výzvědné úkoly před zamýšlenou vojenskou invazí. Měli zjišťovat stavy a rozmístění československých vojenských jednotek a snad i nálady uvnitř velitelských sborů.

Čtěte také

Bojím se o svého syna, starostu Prahy 6. Kdyby to nebyla ruská vojenská rozvědka, tak mávnu rukou, přiznává bývalý diplomat Kolář

Další skupina historiků jde ještě dál. Pečlivým studiem archivů a memoárů došli ke zjištění, že Sovětský svaz plánoval právě ve dnech, kdy byla v Praze Koněvova mise, jakousi cvičnou vojenskou invazi nazvanou jako „Mise dobré vůle“.

Jedna sovětská divize měla 9. května 1968 dopoledne překročit hranici u Těšína a přes Ostravu, Brno, České Budějovice a Tábor se přesunout na západ Čech.

Vše bylo nakonec zamaskováno sovětsko-polským „vojenským cvičením“ u hranic s Československem, ale citliví pozorovatelé museli pochopit, jak to bylo doopravdy zamýšleno.

Legenda o slavném osvoboditeli

Byl to poslední Koněvův větší „zásah“ do dějin. Tento sovětský vojevůdce prošel mnoha operacemi 2. světové války, ne vždy úspěšně. Na začátku války mu dokonce hrozilo stíhání vojenským soudem. Protože jeho vojáci nedokázali bránit rychlému postupu nacistických vojsk do Sovětského svazu.

Podle některých pramenů měl Koněv také údajně nejvyšší ztráty na bojištích ze všech sovětských maršálů. Pod jeho velením padlo 700 tisíc vojáků a 300 tisíc jich bylo zajato, což je o pětinu víc než u Žukova a o třetinu víc než u Rokossovského.

Koněv se podílel na osvobození části Polska, Slezska a Saska, jeho vojska nakonec 9. května 1945 brzy ráno přijela do Prahy.

Odstranění sochy maršála Koněva na Praze 6|foto:Jan Zátorský, MAFRA / Profimedia

V té sice zdaleka nebylo bezpečno, nicméně o den dřív nacisté uzavřeli s povstaleckým vedením Prahy dohodu o odchodu z města. A tak toho z velké osvobozovací operace moc nezbylo.

Podle některých historiků zemřelo při sovětském obsazení Prahy 30 vojáků Rudé armády. S vydatnou pomocí komunistů vznikla ale legenda o velkém osvoboditeli, notně přiživovaná několikerým vydáním Koněvovy knížky Čtyřicátý pátý.

Budapešť, Berlín – a málem i Varšava

Koněv se do dějin zapsal i krvavým potlačením maďarského protikomunistického povstání v roce 1956. Při něm bylo zabito kolem 5 tisíc maďarských civilistů, podobně byl vyslán do Východního Berlína v době stavby Berlínské zdi.

Vnučka maršála Koněva Jelena (na snímku v tmavých brýlích) přišla 16. 12.2019 položit květiny k soše svého předka v Praze 6.|foto:Michaela Danelová, Český rozhlas

Chybělo málo a připsal si na účet také vojenskou intervenci v říjnu 1956 v Polsku, kde se Chruščov snažil udělat „pořádek“ mezi tamními komunisty. Sovětské tanky už málem vyjely na Koněvův příkaz do ulic Varšavy, nakonec ale okolnosti Chruščova přesvědčily, že v Polsku by to vyvolalo občanskou válku – a akci odvolal.

Byl Koněv Stalinovým a také Chruščovovým a ještě později Brežněvovým „mužem na špinavou práci“? Nad touto otázkou zamýšlí historik Jan Adamec v pořadu z cyklu Portréty, vysíláme v repríze.