Útok na českou ambasádu v Rusku místní státní orgány spíš tiše kvitují, komentuje publicista Just reakci na odstranění Koněvovy sochy

7. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Radnice Prahy 6 přesunula maršála Koněva z náměstí Interbrigády.

V pátek ráno odstranila Praha 6 z náměstí sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. V neděli 5. dubna následovala odplata ze strany moskevské pobočky tzv. národních bolševiků, resp. nezaregistrované strany Jiné Rusko.

K útoku skupiny osob v maskách došlo v den, kdy především ruští nacionalisté slaví Den ruského národa. Podle publicisty a spolupracovníka Českého rozhlasu v Moskvě Jiřího Justa v tom spojitost určitě je.

„Ostatně, útočníci to na svých stránkách sami zveřejnili. Proto na plot vyvěsili i transparent Stop fašismu, takže ideologická souvislost tady je,“ říká na Plusu. Skupina ale taky hodila do areálu velvyslanectví několik dýmovnic, lehce měl být zraněný jeden policista (nebo člen ochranky, což ale není jasné).

Česko poslalo ruské diplomacii kvůli útoku nótu. Podle ministerstva je Rusko povinno ambasádu chránit a úřad očekává, že ruské orgány už podobné incidenty nepřipustí. Policie podle ruské televize REN po pachatelích pátrá. „Žádné další podrobnosti nejsou. Sami útočníci už na svém na webu ale napsali, že se jim podařilo uprchnout,“ popisuje Just.

Zatčení? Těžko

„Osobně si nemyslím, že by ruské státní orgány trvaly na tom, aby byli útočníci zatčeni. Tak to v Rusku nechodí. Spíš útok tiše kvitují. Ani neočekávám, že by snad měl být nějaký soud,“ dodává.

Čtěte také

Jiné Rusko na svém webu napsalo i další hesla, třeba Naše tanky budou v Praze!, nebo Když odmítají zásluhy sovětského národa ve věci boje s nacismem, vydávají se samy české úřady na cestu schvalování nacismu. Kdo tito lidé vlastně jsou? 

„Mají dlouhou historii, která se táhne už od 90. let. Jedna ze skupinek strany se hlásí k nacionálnímu bolševismu. Propojeni jsou se jménem hlavního ideologa Eduarda Limonova,“ vysvětluje Just. Je to neoimperialistické hnutí, které se prý snaží, dokonce i silou, znovu připojit bývalé republiky Sovětského svazu k Rusku.

„Vlastně jde o takový mix mezi nacionalistickou a bolševickou ideologií. Svou největší podporu zažilo v roce 2014. Tedy v čase začátku války na Ukrajině. Jiné Rusko se tedy stalo základnou pro ruské dobrovolníky, kteří tam šli bojovat… Limonov byl někdy v 90. letech zatčený, protože se snažil o připojení Severního Kazachstánu k Rusku. Takže celá ta strana má bohatou a radikální historii.“

Rusové zajímají i Řeporyje

Just přidává i osobní zkušenost, protože jeho ruští známí vnímají odstranění sochy z pražského náměstí opravdu velmi citlivě, a to i v této „koronavirové době“.

„Přátelé mi psali velmi vzrušené zprávy, protože v Rusku je vše, co se týká 2. světové války, mimořádně ideologizované. Reagují velmi citlivě, proto taky pozorují, co se v Praze děje nejen kolem sochy Koněva, ale i pamětní desky Vlasovcům, kterou chce řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS) postavit na ,své´ území. Rusové o tom velmi dobře vědí a reagují, většinou negativně,“ dodává publicista a spolupracovník Českého rozhlasu.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Martiny Maškové a Jiřího Justa.

autoři: Martina Mašková , Jiří Just , Věra Luptáková
Spustit audio

Související