Petr Vizina

Autobiografický filmový dokument fotografky Libuše Jarcovjákové může diváka frustrovat. Děj jejího života se zpočátku neodvíjí tak, jak jsme u výjimečných lidí zvyklí.

Špičkový český fotograf Jan Ságl začínal v 60. letech, a to nejprve se skupinou The Primitives Group, pak s The Plastic People of the Universe. 

V lednu převzal Koloman Kertész Bagala od prezidentky státní vyznamenání za aktivní podporu slovenské literatury. Proč si myslí, že má Slovensko velký literární potenciál?

„Projekt Architektura ČSSR 58–89 není primárně o prefabrikovaném typu architektury, ale o stavbách kreativních, solitérních až ikonických,“ vysvětluje Vladimír 518. 

„V USA zkoumali, proč lidé neodešli, když je varovali před hurikánem. Zajímavé je, že takové chování nemá jednu motivaci,“ říká psycholožka Bohumila Baštecká.

„Nerad o sobě mluvím jako o majiteli synagogy, to člověku nepřísluší,“ říká Daniel Černý, majitel druhé největší židovské stavby v Česku.

Kdybych mohl přepsat dějiny, neusiloval bych o nic velkého. Tak třeba – oč bychom přišli, kdyby na světě nebylo pořekadlo „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“?

„Zázrak není jen to, že někdo udělá kouzlo nebo mávne hůlkou. Zázrak vidím ve způsobu nazírání na svět,“ říká Miroslav Hlaučo, farmaceut a spisovatel. 

Dávida Tencera před devíti lety ustanovil papež František biskupem Reykjavíku. Narodil se ale v Nové Bani na Slovensku, na Islandu žije už 20 let.

„Měli bychom hledat odpověď na to, co bude potom, až konflikt na Blízkém východě skončí. Věřím, že mír bude a že jednou pojedu vlakem do Jeruzaléma,“ říká.