Nepustit novináře na tiskovku znamená přiznat, že nemám protiargumenty, říká končící reportér BBC

Adekvátní reakcí na to, že ministerstvo zahraničí odmítlo vpustit reportérku Deníku N Zdislavu Pokornou na svou tiskovou konferenci, by proto podle Camerona mohl být bojkot takových událostí i dalšími novináři soukromých a veřejnoprávních médií. Zároveň připouští, že může jít jen o dočasné napětí. 

„Bojkot je docela extrémní řešení, ale možná je to řešení správné,“ uvažuje. „Jsme v létě,je dost možné i to, že celá věc vyšumí a Zdislava Pokornánebo někdo z Deníku N zase bude chodit na tiskovky vlády. Ale určitě je to znak něčeho, co není dobré pro společnost, a to že příkopy, které vidíme nejenom v Česku, se prohloubily.“

Zájem o Trumpa a Gazu

Změny ale zažívá i britská BBC. Spolu s Robem Cameronem končí i korespondenti z Portugalska, Balkánu nebo Polska – BBC jejich odchod odůvodnila potřebou finančních úspor.

Čtěte také

iROZHLAS

BBC chystá škrty za 500 milionů liber, zruší až 2000 pracovních míst a omezí vysílání

„Pět míst, která končí, jsou lidé na volné noze, takže nejenom já, ale i další kolegové se ptají, jaké jsou to úspory, když ti lidé stojí BBC velmi málo,“ podotýká Cameron. „Ukončit spolupráci v Polsku, která má klíčový strategický význam, nebo na Balkánu, kde jsou některé země stále jako sud prachu, nedává žádnou logiku. Úspory se dá najít i jinde.“

Podle neoficiálních informací ale za škrty stojí proměna tematického spektra a očekávaných diváckých preferencí. Jeden z členů vedení zpravodajství BBC údajně dokonce prohlásil, že jediné zprávy, které odteď BBC zajímají, jsou Gaza, Ukrajina a všechno, co dělá Donald Trump.

„Nesouhlasím s tím, že jakýkoliv divák chce každé vyjádření Donalda Trumpa, když stejně druhý den říká něco úplně jiného – třeba skoro nikdo už nebere vážně, co říká o Íránu, takže proč musíme vysílat každou tiskovku živě? Nedává to moc smysl,“ poukazuje a dodává: 

„Ale nejsem si jistý, jestli to, co údajně říkal můj kolega, je opravdu reálné.“

Česká duše

S tím, jak uzavírá českou novinářskou kapitolu, postupně rekapituluje svou práci a s nostalgií probírá rozhlasový archiv. Cameron reportoval z Prahy 22 let a za tu dobu se setkal s řadou významných osobností, informoval o přelomových událostech, ale zároveň se i ponořil do hlubin české kultury.

„Mám v Čechách docela dlouho novinářskou kariéru, takže ty pocity jsou všelijaké. Mám hodně dobré vzpomínky i smutné vzpomínky, ale možná nejhorší je, že s postupem času někteří lidé, se kterým jsem vedl zajímavé i těžké rozhovory, už ani nejsou naživu,“ vzpomíná.

Do Česka přitom přišel v době vstupu země do Evropské unie s nejlepší radou reportovat s entuziasmem a nadšením. Cítil ho několikrát – při sportovních kláních i specificky českých událostech.

„Příkladů je spousta. Třeba spor Bolka Polívky jako údajného krále Valašské království proti jeho ministru zahraničních věcí Tomáši Harabišovi. Spor o království, které neexistuje, ale skončilo před soudem jsem používal trochu jako záminku hlouběji prozkoumat českou duši,“ uzavírá Cameron.

Kdo z českých politiků podle něj má nebo měl největší charisma? Co je novodobý český příběh? A které tuzemské kauzy v posledních letech zajímaly zahraniční publikum, ale doma jsme je nespravedlivě opomněli? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Petr Vizina.