Přehrady problém sucha nevyřeší, došly nám řeky. Nadějí jsou inovace v zemědělství, říká Kotecký
Hladina orlické přehrady v průběhu letošního léta klesá o metr týdně. Vláda na vlny veder reaguje obnovením Národní koalice proti suchu, navýšením výdajů na boj se suchem o 4 miliardy korun a připravuje také legislativu pro stavbu vodních nádrží. „Stát by měl dělat opatření, která povedou k systémové změně. Tedy programy, které budou někomu pomáhat, aby něco dělal – ne že by to stát dělal sám,“ míní v Interview Plus Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí.
„Neznamená to, že by stát sám něco dělat neměl. Má také důležité úkoly u infrastrukturních projektů, ale v jiných případech potřebujeme, aby pomáhal správcům krajiny, aby mohli hospodařit tak, že krajina bude schopna zadržet více vody a bude lépe připravena na období sucha,“ vysvětluje.
Čtěte také
Projekty přehrad, o nichž se mluví, ve skutečnosti existují desítky let. V některých případech šlo hlavně o ochranu před povodněmi, například Nové Heřminovy, jiné jistě mohou pomoci dílčím regionům se zásobováním vodou, nebudou ale mít plošný dopad.
„A nové Slapy nebo nový Orlík to nebudou prostě z toho důvodu, že žádná taková přehrada se k nám už nevejde. Není místo, kde by šlo postavit novou Vltavskou kaskádu. Řeky nám v tomto ohledu v zásadě došly,“ zdůrazňuje Kotecký.
Čtěte také
Problém prý nelze vyřešit jedním projektem či typem opatření, ale spíš stovkami a tisíci dílčích projektů napříč krajinou. Za nejurgentnější lidé považují nedostatek vody tam, kde jsme na ni zvyklí, tedy v řekách či vodovodech. Závažnější je ale podle experta její nedostatek tam, kde ji nevidíme – v půdě, v lesích.
„Na rozdíl od zemí, kde dominuje ovocnářství, v Česku nemůžeme problém vyřešit zavlažováním. To těžko lze u pšenice, kukuřice nebo řepky. Musíme se naučit hospodařit s půdou, která je základem zemědělské produkce i růstu lesů,“ upozorňuje.
Precizně proti suchu
Klíčem k úspěchu evropského a severoamerického zemědělství byla v posledních dekádách intenzifikace – velká pole, těžká technika a množství agrochemikálií. To vše umožnilo uspět v konkurenci zemí s extrémně levnou pracovní sílou. Nyní se ale podle Koteckého ukazuje, že tento model naráží na své limity a podkopává zdroj dlouhodobé prosperity, tedy kvalitu půdy.
Čtěte také
„Půda se začíná zhoršovat, doslova odtéká z polí. Každý rok je jí tolik, že by naplnila dva miliony sklápěcích náklaďáků. Potřebujeme opatření, která zajistí konkurenceschopnost, ale zachová dlouhodobou prosperitu. Nadějí jsou technologické inovace, digitalizace, robotizace a umělá inteligence. To se začíná prosazovat, například v takzvaném precizním zemědělství,“ vysvětluje.
Takový model přináší nízkou spotřebu chemikálií a vody, a přitom velmi úspěšně produkuje. K nutným investicím ale zemědělci potřebují pomoc od státu.
„Potřebujeme investovat nejenom do opatření, která budou přímo zadržovat vodu v krajině, ale také do inovací, které umožní, aby zemědělství mohlo uspět v globální konkurenci,“ shrnuje.
Čtěte také
Kotecký podotýká, že nejde jen o zemědělce. Urgentní sucho totiž začíná dopadat na celou ekonomiku a v některých zemích hrozí, že letošní extrémní léto vymaže celý ekonomický růst.
„Je proto třeba zapojit i firmy, které na první pohled nemají s krajinou nic společného – průmysl, banky a další. Jde o to vtáhnout je do spolupráce s jejich vlastními dodavateli z řad zemědělců, aby svým partnerům pomohli se přizpůsobit,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
