Zakázat kouření trvalo 60 let. Takže s klimatem začneme něco dělat kolem roku 2040, glosuje Kortus
Média a sociální sítě nabízejí neustále záběry vyschlých potoků a poloprázdných nádrží. Voda nám ale nejvíc chybí tam, kde ji nevidíme – v půdě nebo v lesích. „S klimatickou změnou je přesně tento problém. Většinu času ji nevidíme, nepociťujeme, takže veřejnost lze aktivizovat jen ve chvílích, kdy ji cítíme na vlastní kůži. Bojím se, že až začne pršet a přijde podzim, tak ta akutní potřeba pomine,“ říká v Interview Plus vědec Daniel Kortus, zakladatel platformy Klimatomluva.
Se svým projektem se snaží uvádět klimatickou změnu do kontextu. Média se podle něj často předhánějí s dramatickými titulky, které mají přilákat čtenáře, současně je tak ale děsí, případně odrazují od celého tématu.
Čtěte také
„Chtěl jsem vytvořit místo, kam si mohou lidé chodit pro informace, které jsou podané tak, že klimatická změna se děje a způsobují ji lidé, ale že boj s ní není prohraný a řešení existují. Je třeba ji rozebrat na menší kousky a ty pak můžeme jednotlivě řešit,“ přibližuje.
Nutná opatření dělí do dvou kategorií: adaptace neboli přizpůsobování se a mitigace, tedy dlouhodobé řešení například ve formě dekarbonizace. „Ve společnosti existuje pocit, že jsme schopní se přizpůsobit. Ale v případě klimatické změny je možnost adaptace omezená,“ dodává s tím, že zhruba od roku 2050 už v podstatě nebude možná.
Za nereálné ovšem považuje i dosažení uhlíkové neutrality v témže roce, emise totiž stále narůstají a teprve okolo roku 2030 lze očekávat jejich stabilizaci. A k jejich snižování pak povede ještě dlouhá cesta, která nebude možná bez nových technologií umožňujících dostat oxid uhličitý z atmosféry.
Bude hůř
Kortus kritizuje označování popíračů klimatické změny a role člověka v ní za klimaskeptiky, kteří se staví do opozice vůči takzvaným alarmistům a vyznavačům zeleného náboženství. „To, že dělají z klimatologie náboženství a z vědců uplašenou bandu, je velký problém. A špatně je i to, že se těmto lidem říká skeptici, protože jim to dodává kredibilitu,“ varuje.
Čtěte také
„Skepse je ve vědě naprosto zdravá. To, že klimatickou změnu způsobuje člověk, víme s jistotou už skoro 50 let. A během té doby tu byla řada skeptických vědců, kteří zkoumali, jestli za tím vším není něco jiného. Krásným příkladem je Richard Muller, který nevěřil klimatologům, vybral peníze od donorů včetně fosilních korporací, vyhodnotil znovu všechna data a zjistil, že za tím jsou emise oxidu uhličitého,“ shrnuje.
Vládní Motoristy považuje Kortus za učebnici dezinformací, a to kvůli tvrzením, že vliv člověka je jen jedním z faktorů nebo že se stačí rozumně adaptovat.
„Boj se suchem nelze vyhrát. Že by tady byli nějací hrdinové, kteří si natočí reelsko na instagram, že porazili sucho, protože postavili dvě nové nádrže. Sucho se bude zhoršovat, dokud se klimatický systém nestabilizuje, protože přestaneme emitovat skleníkové plyny,“ zdůrazňuje a glosuje:
„Že kouření škodí zdraví, na tom byl konsensus někdy od 50. let. Ale zakázat kouření v hospodách se nám podařilo až někdy kolem roku 2010. To je 60 let od zjištění vědců až po zákaz kouření. Kdyby se to samé uplatňovalo u klimatické krize, tak s tím začnee něco dělat kolem roku 2040.“
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

