Grónské šelfové ledovce už odtály, hladinu oceánů bude zvyšovat i Antarktida, tvrdí polárník Nývlt
Povrchová teplota světových oceánů dosáhla v červenci na nejvyšší úroveň v historii měření. Teplejší oceány způsobují větší výkyvy počasí, bouře nebo tornáda, ale také rozpady šelfových ledovců, tedy těch, které plují na hladině světového oceánu. „Nárůst teploty moře je pro ně zásadní, protože je rozpouští odspodu,“ upozorňuje v Interview Plus Daniel Nývlt, vedoucí Českého výzkumného antarktického programu.
Rozpady ledovců jsou na jednu stranu běžné, ovšem jejich množství je v posledních desetiletích násobně větší než v minulosti, což tedy velmi pravděpodobně souvisí s klimatickou změnou a oteplováním.
Čtěte také
„To tání zatím není tak dramatické jako v případě Grónska, ale okrajové části Antarktidy už odtávají. Šelfové ledovce jsou takovou brzdou, bez níž dojde ke zrychlenému pohybu hmoty z výše položených partií až přímo do moře,“ přibližuje odborník.
K nárůstu hladiny světového oceánu tak zatím přispívá hlavně tání grónských a horských ledovců, v horizontu vyšších desítek let k tomu přispěje i Antarktida, byť její velká část se zatím nachází hluboko pod bodem mrazu a ani v horizontu století nehrozí, že celá roztaje.
„Grónsko je v nižších zeměpisných šířkách, jeho jižní část leží i mimo polární kruh. Také mořské proudy, které ho obepínají, se v posledních letech významně oteplují, takže dnes už zde prakticky žádné šelfové ledovce nemáme, jen v některých uzavřených fjordech. Teplejší voda samozřejmě ovlivňuje i teplotu vzduchu, a tedy i ledovcový štít jako celek,“ popisuje.
„Vlny veder“
Antarktida stabilizuje světové klima, protože jako bílý kontinent odráží velké množství dopadajícího slunečního záření zpět. „I okolní oceán má vysoké albedo (míra odrazivosti, pozn. red.), takže teplo se nekumuluje ve spodní části atmosféry a vrací se do meziplanetárního prostoru,“ vysvětluje Nývlt.
Čtěte také
Čeští výzkumníci působí na ostrově Jamese Rosse, kde v posledních pěti letech zaznamenali několik teplotních rekordů. Vůbec nejvíc pak naměřili vědci z Masarykovy univerzity 23. března 2015 – 17,8 stupně Celsia.
Zatímco v nejchladnějších letech byly průměrné celoroční teploty okolo minus 9 stupňů Celsia, v poslední době je to okolo minus 3 až 5 stupňů. Z hlediska tání ledovců je ale podstatná letní teplota, která stoupá k 10 až 15 stupňům nad nulou.
„Podstatné je, že během letního období se i v této okrajové části Antarktidy vyskytují delší periody výrazně teplejších období. To, čemu v Evropě říkáme vlny veder, to ještě zdaleka není, ale roztávání je rychlejší,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
