Petr Vizina

„V mých obrazech je vzruch, latentní násilí a malířská hra – tak by se hodně zjednodušeně dala popsat má práce,“ říká Lubomír Typlt, malíř a textař.

Bádá například v tajném archivu Vatikánu v Římě, aby osvětlil historii vztahů mezi našimi zeměmi a Vatikánem. Ty byly ještě nedávno celkem bouřlivé.

Skladatel, hudebník a pedagog Michal Nejtek je sice klasicky vzdělaný hudebník, ale uznává bigbít. 

Usedl trochu ztěžka k vedlejšímu stolu, igelitku s nákupem pověsil na opěradlo židle. Nasadil si brýle a z ledvinky vytáhl mobil, aby se poradil o něčem důležitém.

Jitka Pánek Jurková vedla pět let České centrum v Bruselu a je přesvědčená, že umění a kultura jsou mocnou zbraní diplomacie. 

„Já se do archivů vždy těším... tam je totiž vidět uvažování lidí a fascinuje mne na tom to, jak často jsou tyto situace podobné dnešku,“ říká historička Kateřina Čapková.

„Studoval jsem v Curychu, kde to bylo naprosto normální. Celé město bylo zónou s maximem na třicítce,“ říká architekt a urbanista Pavel Hnilička.

„Mám pocit, že kdyby spolu lidé uměli mluvit a kdyby se poslouchali, tak svět není v takovém stavu,“ myslí si Vladimír Javorský, filmový, divadelní a rozhlasový herec.

Světlemodrá Volha televizního šoféra Standy Pekárka už parkuje v muzeu kuriozit československé normalizace a my přemítáme, co jsme vlastně viděli.

„Nikdy jsem muzeum nevnímala jako prostor, který by byl více pro člověka, jež si může dovolit si ta díla koupit,“ dodává. „To, co diváky odradí, je diskurz kolem umění.“