Petr Šabata: Vládní balíček dopadne na sociálně slabé velice tvrdě
Přehlíženým rysem konsolidačního balíčku je jeho necitlivost k příjmově slabším. Premiér Petr Fiala po jednání tripartity uvedl: „Dbali jsme na to, aby balíček významně nezasáhl žádnou sociální skupinu, aby se těch nejohroženějších, nejzranitelnějších v naší společnosti dotkl co nejméně.“
Při bližším pohledu na všechna opatření a jejich dopady na různé typy domácností vychází najevo, že se to nepovedlo.
Čtěte také
Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research spolupracující s Českým rozhlasem na projektu Život k nezaplacení upozorňuje, že je potřeba dívat se nejen na tento balíček, ale na změny za poslední tři roky: snížení daní z příjmu při rušení superhrubé mzdy pomohlo středně a vysokopříjmovým zaměstnancům.
Změna v paušální dani a v registraci k DPH zase vysokopříjmovým OSVČ. A na zrušení daně z nabytí nemovitosti vydělaly taky vyšší třídy.
Finančně neutrální pro nízkopříjmové
Čtěte také
Daniel Prokop, který je také členem Národní ekonomické rady vlády, pak pro Právo popsal možné důsledky balíčku: „Na některé domácnosti dopadne více věcí najednou. Například na zaměstnance, kterému se zvýší nemocenská, přijde o slevu na nepracující manželku či školku, a navíc může mít významnou spotřebu v některých oblastech, které se přesunou do dvanáctiprocentní sazby DPH z desetiprocentní, třeba léky. To může být citelné i u zaměstnanců v předdůchodovém věku, jejichž manželka, manžel už nepracuje, zároveň již vydávají více peněz za léky. Nebo pro ty, kteří kombinovali slevu na školku a nevydělávající partnerku.“
Když budeme opatrně sčítat, dopady do měsíčního rozpočtu domácností nebudou v celku stokorunové, ale spíš tisícikorunové. Co to způsobí v rozpočtu těch nízkopříjmových? Díky projektu Život k nezaplacení a posledním datům z letošního března víme, že už teď mají 4 procenta nízkopříjmových domácností každý měsíc vyšší výdaje než příjmy (u domácností pod hranicí chudoby je to 14 procent) a celá třetina je na konci měsíce na nule.
Čtěte také
Ty všechny nasměrují vládní opatření do bezvýchodné situace. Ale pozor, dalších 31 procent ušetří měsíčně do tří tisíc a tyto domácnosti se ocitnou přinejlepším na hraně. Takže v součtu dvě třetiny nízkopříjmových domácností vládní opatření ohrožují na běžné denní existenci.
Je zjevné, že stát neumí dohlédnout na konkrétní rodiny, tedy nakolik na ně vedle nemocenské dopadne třeba zrušení slevy na nepracující manželku nebo na školku. Ale nízkopříjmoví jsou už nyní v tak křehké ekonomické situaci, že je vláda měla ze šetření a zvyšování daní úplně vynechat, aby je nezahnala půjčovat si k lichvářům či do fronty na sociální dávky.
Přitom opravdu šetrné návrhy měli Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura a další na stole, ale odmítli je. Daniel Prokop připomíná například návrh zvýšit o dva procentní body na 17 daň z příjmu a zároveň zvednout slevu na poplatníka – což je de facto návrh hnutí STAN. Pro nízkopříjmové by to bylo finančně neutrální, protože by jim sleva na poplatníka vyrovnala vyšší daňovou sazbu. A stát by díky této vyšší sazbě pro všechny dokonce získal víc.
Těžko říct, jestli si členové vlády a jejich poradci tato data nedali dohromady, nebo je vůbec neznají, nebo brali v potaz víc dopady na volební preference než na hospodaření rodin. Výsledek je v každém případě sociálně drtivý.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
