Petr Holub: Jenom nejsou slyšet. Většina podporuje vládní balíček
Vždycky to nějak dopadne. Prastará moudrost má význam především v ekonomice a dvojnásob platí při ekonomických reformách. Jednou z nich je úsporný balíček vlády Petra Fialy. Protože v balíčku jde o úspory, schytal logicky kritiku ze všech stran. Proti jsou přirozeně zástupci zaměstnanců.
Experti Českomoravské komory odborových svazů si dali tu práci, že vypočetli pro průměrnou rodinu dopady balíčku, a zjistili, že přijde o pětinu svých reálných příjmů.
Čtěte také
Zmíněná průměrná rodina ovšem připomíná rodinu biblického Joba, protože pracuje ve státních službách, kde mzdy nominálně poklesnou o dvě procenta, zároveň nedostane školkovné za svého malého potomka, zasáhnou ji vyšší sazby daně z nemovitostí, zaplatí víc na nemocenském pojištění, přijde o benefity od zaměstnavatele, nemluvě o tom, že ji také napřesrok zasáhne nemalá inflace.
Nelze vyloučit, že taková rodina opravdu existuje. Zdá se však, že ani pro ni by vládní úspory neznamenaly naprostou katastrofu. Už z její definice je zřejmé, že jde o zabezpečenou rodinu, jejíž oba rodiče pracují ve státních službách, kde platy v posledních letech rostly relativně slušným tempem a spolu s nimi také dostupné sociální dávky. Zmíněná rodina navíc vlastní byt a už samotný tento fakt je pro ni zárukou ekonomického bezpečí.
Balíček přišel příliš pozdě
Experti odborů mají pravdu, že ani příští rok nebude snadný, nějak se ale všechny dluhy, které mimo jiné vznikly vládní podporou rodin s dětmi, zaplatit musí.
Čtěte také
Stejně jako odbory si stěžují podnikatelé, například Svaz průmyslu. Ani to nepřekvapí, protože součástí balíčku se stalo zvýšení daně ze zisku právnických osob o dvě procenta, nemluvě o ukončení daňové podpory zaměstnaneckých benefitů.
Bylo by divné, kdyby podniky souhlasily s vyššími daněmi, ve věcné debatě jim však lze připomenout analýzu, která v těchto dnech vyšla na webových stránkách investiční banky Patria.
Podle ní zasáhla Evropu včetně Česka v minulém roce tzv. hamižflace, při níž podniky využívají inflační prostředí k nenápadnému navýšení zisků. „Podobně jako v eurozóně totiž i u nás vloni výrazně vzrostla agregátní ziskovost podniků, zatímco podíl vyplacených mezd klesl,“ podivují se experti Patrie. Pokud část těchto zisků skončí ve státní pokladně, pak se nestane nic strašného.
Čtěte také
Tím kritiky nekončí, připojil se i bývalý prezident Václav Klaus, který je zároveň věhlasným ekonomem. Pro něho jsou naopak vládní úspory dětskou hrou. Ušetřit pár miliard nic nezmění na tom, že ve společnosti i politice převládá přístup zděděný z minulých časů. „Komunisté slibovali dávat lidem peníze nikoli podle zásluh, ale podle tzv. potřeb, dnešní myšlení stojí na stejném základě,“ postěžoval si nad marností tohoto světa exprezident.
Někdo si však nestěžuje a přitom jde o nezanedbatelného hráče na tuzemském ekonomickém poli, konkrétně o většinu občanů České republiky. Za nezbytný považuje konsolidační balíček 51 procent Čechů, nemyslí si to 39 procent lidí a zbytek se neumí nebo nechce rozhodnout, jak zjistil průzkum Medianu placený Českým rozhlasem. K tomu dodává 71 procent dotázaných Čechů, že balíček vlastně přišel příliš pozdě – jinými slovy, zadlužovat jsme se neměli a proti dluhům jsme něco měli podniknout už dávno.
Češi tradičně patří v Evropě k národům, které chtějí mít rozpočet v pořádku. Zároveň ovšem lze předpokládat, že vyznávají výše zmíněnou moudrost, podle níž všechno nějak dopadne. Šetřit je nepříjemné vždycky a také konsolidační balíček může mít chyby. Nějaký ale byl potřeba, a pokud je člověk jen trochu šikovný, každé úspory může nějak přežít.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
