Petr Holub: Vláda a ČNB na hřbetu tygra
Často se mluví o tom, že provoz ekonomiky je určován volným trhem. Zdaleka to ale není pravda, mimo jiné i z toho důvodu, že o jednom z důležitých parametrů, množství peněz v ekonomice, rozhoduje stát.
Ve čtvrtek tedy Česká národní banka snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Tím se úrok už významně vzdálil 7procentní sazbě zavedené v těžkých časech vysoké inflace.
Zároveň ministerstvo financí oznámilo, že za první čtyři měsíce letošního roku překročil deficit státního rozpočtu hranici 150 miliard korun.
Čtěte také
Jednoduchá interpretace takového postupu říká, že národní banka i finanční ministerstvo, tedy vláda, se snaží o dvě věci. Na jedné straně mají v úmyslu zvýšit objem peněz v ekonomice, protože snižují úroky, za které si člověk nebo firma mohou půjčit, přitom utrácejí víc, než vyberou na daních.
Dá se to pochopit. Tuzemská ekonomika zažila čtyři roky krize, nějak, třeba zvýšením peněz v oběhu, jí stát pomoct musí.
Na druhé straně se ovšem centrální banka i vláda chovají opatrně. Úrokové sazby se nesnížily zase tak dramaticky, zhruba na úroveň, na které se drží ve většině vyspělých států. Rozpočtový deficit je zase třetím nejvyšším dubnovým schodkem v historii, ale pořád je to o 50 miliard méně než loni.
Polovičaté řešení
Tato opatrnost má své důvody. Stát má na starosti ekonomickou stabilitu. Při této úloze v minulých letech selhaly státní regulační orgány na celém světě, jestli se to tak dá říci.
Čtěte také
Při ekonomické krizi před rokem 2013 se komerční banky dostávaly až do pásma platební neschopnosti, proto bylo třeba zásobu peněz obnovit.
Vlády komerčním bankéřům půjčovaly, centrální banky zase držely úrokové sazby na nule, Česká národní banka za stejným účelem dokonce oslabovala kurz koruny.
Pak přišla další, tentokrát pandemická krize, kterou chtěly národní vlády překonat mohutnými dotacemi pro domácnosti i podniky. Ovšem když se intervence centrálních bank a národních vlád sečetly, v ekonomikách bylo najednou moc peněz a hospodářství vykolejilo nečekaně vysokou inflací. Přitom v Česku byla v rámci Evropské unie druhá nejvyšší.
Teď tedy musí stát objem peněz v ekonomice omezit – to znamená vyšší úrokové sazby a také vyšší daně, jak je přinesl konsolidační balíček. Zároveň se to nesmí přehnat, aby se tím nezbrzdil ekonomický cyklus mířící k prosperitě. Vypadá to tedy v případě vlády i centrální banky na nejvýš polovičaté řešení.
Jenže obě státní instituce stojí před delikátním úkolem: Promyšlenou regulací objemu peněz přispět ke stabilitě hospodářství. A to v situaci, kdy inflace možná jen na chvíli usnula a prosperita se ještě neprobudila. Vykřičené přirovnání o jízdě na hřbetu tygra je tady na místě.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
