Julie Hrstková: Nezaměstnanost se drží dole, zaměstnavatelé ženy stále přehlížejí
Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše je název knihy, v níž se autor snaží vysvětlit, že ženy a muži jsou různí. A zatímco muži mlčí a zaměřují se na výkon a úspěch, ženy si chtějí povídat a chtějí vztahy. A když náhodou něco žena řekne, co myslí nějak, muž to velmi často pochopí jako útok. A naopak.
Kniha je skoro 35 let stará a na realitě se přes množství dalších podobných knih, příruček, a dokonce i úprav legislativy směrem k větší rovnosti pohlaví změnilo jen málo.
Čtěte také
Ženy jsou stále hůř finančně ohodnoceny a je to navíc jejich vina: neumí si říci o větší peníze, a dokonce si zcela cíleně vybírají hůře placené zaměstnání. Tvrdí to alespoň zástupci zaměstnavatelů, kteří mají tento „zlatem kovaný“ názor dokonce podpořený odbornou studií.
Jak jinak, jsou to přece racionální a na výkon zaměření muži. Ale nejde jen o rozdíly v odměňování, které jsou sice podle statistiků jedny z největších v Evropě, podle zaměstnavatelů ale skoro neexistují.
Nejhůř zaměstnatelné jsou mladé ženy
Pokud se podíváme na počet nezaměstnaných, vedou ženy. A to i na českém pracovním trhu, kde dlouhodobě vládne nízká nezaměstnanost a který je tím pádem stále považovaný za napjatý. Zaměstnavatelé nemohou nikoho sehnat a obecně zde vládne tzv. strukturální nesoulad mezi tím, co chtějí a jaké peníze nabízejí a co poptávají budoucí zaměstnanci.
Čtěte také
A jak už bylo řečeno, za kratší konec tahají ženy, poněkud překvapivě jsou nejhůř zaměstnatelné ty mladé. Bez ohledu na vzdělání.
Kromě statistik jsou tu i zajímavé průzkumy, které se nevěnují přímo rovnosti v odměňování či kariérním postupu. Jak je to s „láskou“ k zaměstnavateli? Podle posledního průzkumu společnosti Ipsos pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic by jedničkou ohodnotilo svého zaměstnavatele 42 procent mužů, ale jen necelá třetina žen.
Po rodičovské na nižší pozici
Největší rozdíl je v hodnocení toho, zda společnost aktivně prosazuje rovnost mezi muži a ženami, komu firma svěřuje odpovědnost a pravomoci, respektive komu dá šanci na povýšení a koho omezuje kvůli pohlaví. Nebo, abychom byli konkrétnější, na koho hůř dopadá rodičovství.
Čtěte také
Nepřekvapivě ve dvou třetinách jsou na tom ženy hůř. Až 57 procent žen se po rodičovské dovolené vrací na nižší pozici. Což poměrně jasně vypovídá o tom, jak se vyvíjí jejich příjem. A těm pomalejším možná i naznačuje, proč se ženy tak úplně nehrnou do rození dětí.
Čtyřicet procent žen by také uvítalo pravidelné kontroly rozdílů v platech mezi pohlavími. V případě mužů by o podobnou věc stála jen necelá polovina.
Napjatý pracovní trh
V červnu měla Česká republika promítnout do vlastní legislativy směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o transparentnosti odměňování. Novela stále neprošla Parlamentem. Obsahem novely je právo zaměstnance písemně požádat zaměstnavatele o informaci o vlastní odměně a o průměrné odměně ve srovnatelné skupině prací, rozdělené podle pohlaví. Zatím nic takového možné není.
Nutno dodat, že Česko v tom zdaleka není samo, proces přijetí všude brzdí tlak ze strany zaměstnavatelských svazů a Hospodářských komor.
Česká nezaměstnanost patří dlouhodobě k nejnižším v Evropské unii, pracovní trh je napjatý, zaměstnavatelé dlouhodobě tlačí na dovoz pracovníků ze zahraničí. Současně ignorují část lidí, kteří by pracovat chtěli a mohli, kam patří především ročníky nad 50 let. Ženské polovině zaměstnanců pak připravují podmínky, za něž by si ani sami rozhodně jedničku s hvězdičkou nedali.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
