Sociolog: Krize bydlení se týká hypoték, nájmů i bezdomovců. I řešení je proto třeba hledat vícero

Problém vidí sociolog na straně nabídky bydlení – obnova a rozšiřování bytového fondu v Praze nestíhá vnitrostátní ani zahraniční migraci – i na straně poptávky. Počet domácností zkrátka roste i proto, že jsou často jednočlenné. A recepty, které dnes český stát nabízí, ke zlepšení situace podle něj nevedou.  

„Státní příspěvky na bydlení sice mají smysl, protože zachrání bydlení těm nejchudším, ale zase podporují poptávku. Stejně tak slevy na hypotéky. Z 85 procent jdou na existující bydlení. Pak jsou tu různá stavební spoření. Dohromady dáme do poptávkové strany 30 miliard ročně,“ vyjmenovává dosavadní řešení a připomíná, že výstavba zkrátka nestíhá.

Česko je navíc jednou ze tří zemí v Evropě, která nemá daň z prodeje nemovitosti či převodu. „Nemovitost je tím výhodný investiční artikl. A kombinací přehřáté poptávky a nedostatečné nabídky dostanete základ krize,“ objasňuje příčinu problému.

Čtěte také

Byt, práce, partner a až pak dítě? Stárneme odspodu a věková struktura má tvar urny, říká demografka

Podle komentátora Davida Klimeše přispívá k vysoké poptávce po nemovitostech i to, že lidé v Česku nemají moc lepších investičních možností, než je právě bydlení, které si navíc často pořizují s cílem zajistit se na stáří. I to má ale úskalí.

„Čeká nás ale i nepopulární debata o tom, jakým způsobem se bude senior svého bydlení postupně vzdávat, aby dožil v komfortním důchodu. Máme tu jednočlenné stárnoucí domácnosti, ale nemáme standardizované reverzní hypotéky,“ upozorňuje.

Ty by měly fungovat tak, že senior bude třeba po dobu 20 let dostávat rentu a na konci jeho byt přejde na nového majitele. „Chápu, že o tom politici nemluví, ale vzhledem ke stárnutí populace se tomu nevyhneme. Když to neuděláme, tak budou senioři převádět byty za pár halířů a pak je z toho budeme těžko dostávat,“ předpokládá.

Polistopadová tragédie

Sociolog Prokop navrhuje zaměřit se na zdanění nemovitostí. Díky těmto příjmům by obce mohly začít investovat do výstavby a renovací. Připomíná ovšem, že například v Praze jsou příjmy z nájmů městských bytů roztříštěné mezi jednotlivé městské části, místo aby putovaly do jediného fondu, ze kterého by se pořizovaly nové byty.

Dalším dílčím řešením podle něj může být i regulace krátkodobých pronájmů třeba přes platformu Airbnb, kde se nabízí až 10 tisíc bytů, nebo vyšší zdanění prázdných nemovitostí. Takových je například v Bratislavě asi 11 procent. V Česku může být situace podobná.

Čtěte také

Investice do bytu se nemusí vyplatit. V zahraničí jejich ceny klesaly i na polovinu, upozorňuje sociolog Lux

„Není to nic, co by situaci řešilo, ale když to sečteme, tak to nějaký potenciál dává. Bydlení je třeba řešit na více frontách,“ zdůrazňuje sociolog.

Podle novinářky Apoleny Rychlíkové v Česku dlouhodobě chybí politika bydlení, a to na státní, krajské i obecní úrovni. „Po roce 1989 se vytvořil narativ, že o bydlení se má postarat každý sám a stát do toho vůbec vstupovat nemá. A když do toho vstoupil, tak řadou opatření na straně poptávky tu krizi akceleroval,“ kritizuje.

Dávno už prý neplatí, že kdo se nechce uvázat k hypotéce, může zůstat v nájemním bydlení a stěhovat se za prací – místo toho domácnosti vynakládají velké částky za nájmy, které v posledních letech raketově vzrostly.

Pomoci by podle Prokopa mohla také lepší politika regionálního rozvoje, která by migraci přesměrovala do prosperujících krajských měst. „Když v nich budou byty, ale nebude práce, tak tam lidé nebudou zůstávat,“ upozorňuje na vyliďnování regionů Prokop a dodává: „To je velká polistopadová tragédie.“

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 11. července po 11. hodině a v neděli 12. července po 15.30.