Petr Holub

Pokud by chtěl člověk propadnout panice a nakupovat zásoby, pak je na místě doporučit olej, mouku, případně se ještě zamyslet nad trvanlivými mléčnými výrobky.

Dodávky ruského plynu a ropy se musí zastavit. Tím ruská ekonomika utrpí nejvíc, i když zároveň také evropský spotřebitel.

Zasáhnout ruskou ekonomiku tak, aby prezident Vladimir Putin zastavil agresi na Ukrajinu. Takový je cíl USA, Velké Británie a EU. Otázka zní, jestli se to může podařit.

Jak už víme z časů krymské krize, Putin na evropské sankce v dohledné době nějak odpoví. Pro Čechy to znamená mrazení v zátylku. Co kdyby nám Putin vypnul plyn.

Nedošlo by k tomu, kdyby se naopak v prvním roce covidu nálada nezhoršila. Češi totiž zprvu zažili hluboký šok z toho, jak křehký je jejich soukromý i společenský život.

Prudce zdražují energie, domácnosti a firmy se dostávají do potíží, vláda musí pomoci. Jak jsme viděli, pomohla, když ji k tomu přiměla i mimořádná schůze sněmovny.

Na vládní pomoci proti koronaviru vydělalo příliš mnoho lidí a říkat jim, že jediným, nutným a také spravedlivým řešením je utáhnout si opasek, se jaksi nehodí.

Rozpočtový deficit přece jen nedosáhne 300 miliard korun. Dokázala to vláda Petra Fialy, přesněji řečeno její ministr financí Zbyněk Stanjura s pomocí všech svých kolegů.

Někdy mají tupé škrty hlubší smysl. Třeba poté, co předchozí vláda naopak tupě, populisticky navyšuje výdaje. Pak je namístě tyto miliardy tupě a jednoduše škrtnout.

Jsou to chmurné dny únorové, kdy už člověk přestává věřit, že se na oblohu vrátí slunce. Tak lze komentovat vystoupení šéfa ČNB k úrokovým sazbám, které opět vzrostly.