Pedagog Vacek: U dětí zasažených pandemií může být častější neúcta k normám a pravidlům

„O to všechno budou děti ochuzeny,“ upozorňuje na dopady pandemie Vacek.

Čtěte také

Škody se projeví, ale jsme schopní to nějak vyrovnat. U nejmladších dětí na to máme devět let, věří ředitel základní školy

„A může to mít závažný dopad na jejich další vývoj. Neúcta k normám, pravidlům, která budou vnímat zvenku. Nepochopení, že bez pravidel a určité spolupráce se nedá řešit vůbec nic. To asi bude u téhle generace častější, než kdyby pandemie nebyla.“

Vacek ale věří, že část těchto dovedností se dá dohnat i právě ve školách.

„Museli bychom se ale spoléhat na to, že učitelé si toho budou vědomi a výuku zmodernizují: V daleko větší míře než dosud budou vyučovat skupinově, povedou děti k sebereflexi vlastního výkonu, budou zařazovat různě orientované projekty. Nadřazený nebude předmět, ale téma. Tahle kompenzace by mohla ztráty nahradit,“ navrhuje.

Pro děti z nevyhovujících, nepodnětných a rizikových podmínek může být škola únikem ze všednodenní reality.
Bohumil Kartous

Na to, že děti dokážou nenačerpané dovednosti dohnat, sází i ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous. „Záleží na trvání omezení, ještě nevíme, jak se to protkne celým školním rokem. A nepodceňoval bych adaptabilitu dětí, zejména pokud to nebude trvat dlouho,“ věří.

Čtěte také

Může se stát, že děti z horších škol budou bez šance na přijetí na lepší střední školy, varuje Černý z asociace ředitelů

Připomíná ale, že ne všechny děti vyrůstají v ideálních podmínkách: „Pro děti z nevyhovujících, nepodnětných a rizikových podmínek může být škola únikem ze všednodenní reality. Nejvíce postižené budou děti, které i za jiných okolností mají handicap, nejčastěji sociálně-ekonomický.“ 

Právě na takové děti se ale zapomíná. „Odhady na jaře říkaly, že 10 tisíc žáků je ve vzdělávacím vakuu,“ upozorňuje na to, že zatímco část škol přechod na distanční výuku zvládla, jsou i školy, které nejsou schopné být s žáky v kontaktu.

„To je zpráva o vysoké míře asymetrie a nerovnosti v přístupu ke vzdělání. A to jsou odhady o 10 tisících žáků ještě velmi střízlivé až podhodnocené, protože vycházely z rozhovorů s řediteli školy. Udivuje mě, že vláda to nebyla schopná zohlednit,“ tvrdí Kartous.

Jak se změní české školství? Co má z osnov vypadnout a co by nemělo chybět? Dozvíte se v audiozáznamu celého pořadu. Moderuje Patricie Polanská.