Pedagog Vacek: U dětí zasažených pandemií může být častější neúcta k normám a pravidlům
Nejmenší děti se mohly vrátit do škol, podle Pavla Vacka z Katedry pedagogiky a psychologie Univerzity Hradec Králové ale hrozí, že je pandemie připraví o víc než znalosti. „Už dřív bylo omezeno spontánní setkávání dětí v neformálních skupinách na hřištích. Teď se problém prohloubil. Děti si přitom ve vrstevnických skupinách bez přítomnosti dospělého tvoří pravidla činností, učí se vzájemně respektovat, pravidla fair play,“ říká v pořadu Souvislosti Plus.
„O to všechno budou děti ochuzeny,“ upozorňuje na dopady pandemie Vacek.
Čtěte také
„A může to mít závažný dopad na jejich další vývoj. Neúcta k normám, pravidlům, která budou vnímat zvenku. Nepochopení, že bez pravidel a určité spolupráce se nedá řešit vůbec nic. To asi bude u téhle generace častější, než kdyby pandemie nebyla.“
Vacek ale věří, že část těchto dovedností se dá dohnat i právě ve školách.
„Museli bychom se ale spoléhat na to, že učitelé si toho budou vědomi a výuku zmodernizují: V daleko větší míře než dosud budou vyučovat skupinově, povedou děti k sebereflexi vlastního výkonu, budou zařazovat různě orientované projekty. Nadřazený nebude předmět, ale téma. Tahle kompenzace by mohla ztráty nahradit,“ navrhuje.
Pro děti z nevyhovujících, nepodnětných a rizikových podmínek může být škola únikem ze všednodenní reality.
Bohumil Kartous
Na to, že děti dokážou nenačerpané dovednosti dohnat, sází i ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous. „Záleží na trvání omezení, ještě nevíme, jak se to protkne celým školním rokem. A nepodceňoval bych adaptabilitu dětí, zejména pokud to nebude trvat dlouho,“ věří.
Čtěte také
Připomíná ale, že ne všechny děti vyrůstají v ideálních podmínkách: „Pro děti z nevyhovujících, nepodnětných a rizikových podmínek může být škola únikem ze všednodenní reality. Nejvíce postižené budou děti, které i za jiných okolností mají handicap, nejčastěji sociálně-ekonomický.“
Právě na takové děti se ale zapomíná. „Odhady na jaře říkaly, že 10 tisíc žáků je ve vzdělávacím vakuu,“ upozorňuje na to, že zatímco část škol přechod na distanční výuku zvládla, jsou i školy, které nejsou schopné být s žáky v kontaktu.
„To je zpráva o vysoké míře asymetrie a nerovnosti v přístupu ke vzdělání. A to jsou odhady o 10 tisících žáků ještě velmi střízlivé až podhodnocené, protože vycházely z rozhovorů s řediteli školy. Udivuje mě, že vláda to nebyla schopná zohlednit,“ tvrdí Kartous.
Jak se změní české školství? Co má z osnov vypadnout a co by nemělo chybět? Dozvíte se v audiozáznamu celého pořadu. Moderuje Patricie Polanská.
Související
-
Imunolog: Ve školách by se měly všechny děti testovat jednou týdně, zabrání to šíření koronaviru
Reprodukční číslo kleslo pod hodnotu 0,8. „Současný stav rozvolňovaní nedovoluje,“ soudí přesto imunolog Václav Hořejší.
-
Děti se musí hýbat. V opačném případě mají handicap do budoucna, varuje neuroložka Chlupová
„Když se děti neplazí, nešplhají, nevyvíjí se jim břišní svalstvo – tak to nemůže dopadnout dobře,“ varuje neuroložka Jaroslava Chlupová.
-
Jak odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělávání? Překvapivě je to míra exekucí, upozorňuje sociolog
Mezi jednotlivými kraji panují v rámci školství výrazné rozdíly. Kde jsou příčiny? A je školství tématem pro politiky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.