Jak odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělávání? Překvapivě je to míra exekucí rodin, upozorňuje sociolog Prokop
Speciál Plusu tentokrát patřil rozdílné úrovni školství v Česku. Nejhorší výsledky mají studenti na Ústecku a Karlovarsku, nejúspěšnější jsou naproti tomu žáci v Praze nebo Jihomoravském kraji. Proč? A je školství tématem pro politiky?
V Karlovarském a Ústeckém kraji nedodělá střední školu asi 17 procent studentů, množství dětí pak nedokončí ani devět tříd základní školy, upozorňuje Daniel Prokop, sociolog a zakladatel společnosti PAQ Research.
Čtěte také
Dodává, že jde o výsledky pod úrovní toho, co by se z hlediska socioekonomické situace dalo očekávat. Problém se navíc dlouhodobě nelepší.
Faktorů, které mají na studijní výsledky vliv, je hodně. „Úplně nejlepším ukazatelem, ze kterého odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělání, je míra exekucí. To rodinu hrozně destabilizuje: stěhuje se, žije ve stresu…“ vysvětluje Prokop.
Pozitivnějšímu vývoji podle sociologa brání také nedostatek kvalifikovaných učitelů nebo podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové. A souvislost má i špatné strategické plánování.
„Karlovarský kraj v roce 2019 udělal strategii na základě aktuální poptávky,“ uvádí sociolog příklad s výtkou, že kraj nepřemýšlel v delším horizontu a nezohlednil rozvoj oborů s uplatněním do budoucna. „Plánujeme podle minulosti a to je problém.“
Zátěž i pro zdravotní systém
Neúspěchy školství se přitom odráží i do dalších oblastí. Nedokončená střední škola znamená podle odborných studií obrovské náklady pro stát. „Jste častěji nezaměstnaný a chudý, kvůli tomu pak i častěji nemocný, a tím zahlcujete zdravotní systém. Plynou z toho i vyšší náklady na justici, vězeňství a tak dále,“ vypočítává Prokop.
Čtěte také
Programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký doplňuje, že rozdíly mezi jednotlivými kraji na úrovni středního školství se ještě víc prohloubily v roce 2000. Po reformě státní správy a samosprávy. „Vzniklo 14 krajů, na které byly ze státu převedeny mnohé kompetence. Dnes vede 14 krajů 14 odlišných koncepcí.“
Různé přístupy vedení ke vzdělávání se výrazně projevily v období jarní koronakrize, připomíná. „Na krajích byly velké rozdíly v poskytování informací a servisu,“ upřesňuje Hřebecký.
Hosty byli:
Daniel Prokop, sociolog a zakladatelem společnost PAQ research
Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin
Alfréd Dytrt, místopředseda Asociace ředitelů gymnázií ČR (za Ústecký kraj) a ředitel Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem
Radka Kvačková, Lidové noviny
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Šárky Fenykové.
Související
-
Z malých dluhů likvidační částky. Mnohočetné exekuce se pořád vymáhají, zjistili novináři ČRo
Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou Radiožurnálu Zdeňkou Trachtovou a datovým novinářem iRozhlasu Janem Cibulkou.
-
Návrh na prolomení exekucí je šitý horkou jehlou. Je to nefér k věřitelům, míní šéf exekutorů Plášil
„Ti z věřitelů, u kterých bude zastavena exekuce, zřejmě okamžitě podají návrh pro zaplacení nákladů. Je to šité horkou jehlou,“ říká prezident komory Vladimír Plášil.
-
Apolena Rychlíková: Zastavte exekuce. Okamžitě!
Úlevy na daních, odklady záloh fyzických i právnických osob, uplatňování případných ztrát pro firmy, a to i zpětně.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
