Palachův týden v kostce
20. výročí tragického činu Jana Palacha inspirovalo ve dnech 15. až 21. ledna 1989 týden demonstrací. Nakonec výrazně přispěly k aktivizaci širší veřejnosti nebo k pádu celého režimu.
21. srpna a 28. října roku 1988 se konaly hned dvě velké demonstrace, což spolu s celou řadou menších, a také té jediné oficiálně povolené z 10. prosince na žižkovském Škroupově náměstí, znamenalo zintenzivnění činnosti nezávislých občanských iniciativ i širšího zapojení dosud mlčící veřejnosti.
Šance na jednání
To vše představovalo jistou šanci na to, že by režim mohl začít pomalu couvat, byť s velkým zpožděním za Polskem, Maďarskem a koneckonců i SSSR, a postupně snad nejprve komunikovat, a později i vyjednávat, s opozicí. Taková polská jednání u kulatého stolu se ve stejnou dobu už chystala.
Leden 1989: Krvavý čtvrtek Palachova týdne
19. leden roku 1989 připadl na čtvrtek. Byl to už čtvrtý den demonstrací, které vešly následně do české historie jako Palachův týden.
Demonstrace ale byly, navíc se stále rostoucí brutalitou, rozháněny. Zdaleka nejhorší byl tzv. krvavý čtvrtek 19. ledna. Manévry a chování represivních složek při sobotní pouti do Všetat, která týden demonstrací ukončila, připomínaly, kdo a z jakého titulu je v zemi pánem.
Touto brutalitou si režim uzavřel na jedné straně možnost manévrování a taktizování. Na straně druhé se stále víc lidí zapojovalo do nejrůznějších aktivit proti režimu.
Rozhořčení pracující
Z dochovaných archivních nahrávek Českého rozhlasu jsme vybrali nedůležitější zpravodajské vstupy, kde byli demonstranti s neměnnou propagandistickou zavilostí označováni za živly řízené západními zpravodajskými centrálami.
K tomu zaznívaly hlasy „rozhořčených pracujících“ – velmi pozoruhodné je, že v dochovaných nahrávkách to jsou téměř výhradně lidé s akademickými tituly.
Leden 1989: Pieta ve Všetatech
V sobotu 21. ledna 1989 se odehrálo finále lednových protirežimních demonstrací známých jako Palachův týden. Demonstranti se ovšem tentokrát nevydali na pražské Václavské náměstí, ale do středočeských Všetat.
Také z těchto někdy až neuvěřitelně koncipovaných odsouzení, jsme vybrali ty nejzajímavější. Doplňuje je několik ukázek ze vzpomínek pamětníků z rozhovorů natočených v rámci projektu Paměť národa.
Velmi pozoruhodným dokumentem je vystoupení ideologického tajemníka ÚV KSČ z let 1969 až 1989 Jana Fojtíka na komunistickém aktivu v Prostějově bezprostředně po demonstracích Palachova týdne. Hovoří poněkud jinak než komunistické sdělovací prostředky, které měl mimochodem po stranické linii na starosti. Také z jeho vystoupení jsme vybrali alespoň tu nejdůležitější pasáž.
Poslechněte si celý pořad Pavla Hlavatého v audiozáznamu.
Související
-
Karel Hvížďala: Co předcházelo Palachovu týdnu v roce 1989
Kromě disidentů nejaktivnější byli před 15. lednem 1989 studenti.
-
Listopad 1989: Tanky na Prahu. Použili by komunisté k potlačení demonstrací armádu?
Ulice zaplněné demonstranty, aktivní stávkové výbory v divadlech i na školách, vznikající Občanské fórum… Takový byl obrázek Československa po 17. listopadu 1989.
-
Rok 1989: Vystoupení prvního soudruha. Jak zůstal Miloš Jakeš sám, jako kůl v plotě
Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže se citovaly ještě po letech. Generálnímu tajemníkovi komunistické strany Miloši Jakešovi se to podařilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.