Otakar Nahodil. Stalinista, který udělal kariéru na Západě

17. prosinec 2020

Před 25 lety zemřel v Praze Otakar Nahodil. Dnes už zapomenutý český etnolog byl v 50. letech jedním ze symbolů stalinizace československé vědy.

Účinkují: Doubravka Olšáková, historička
Připravil: David Hertl

Urputný ateista je zajímavý i tím, že v 70. a 80. letech působil v exilu jako respektovaný profesor na univerzitě v západoněmeckém Freiburgu.

Byl to jeden z mnoha paradoxů doby mezi roky 1948 až 1989: komunistickou stranou ovládaný stát sice formálně garantoval svobodu náboženského vyznání, zároveň ale pod jeho vedením probíhala téměř nepřetržitá ateistická kampaň. Někdy mírnější, někdy agresivnější.

Militantní ateista

K osobnostem, které bychom mohli s určitou dávkou nadsázky označit za téměř „militantní ateisty“, patřil dnes už nejspíš téměř zapomenutý etnolog Otakar Nahodil (19231995). Coby autor je podepsán pod takovými „perlami“, jako byly třeba publikace O původu náboženství (1954), Jak vznikly náboženské pověry (1954), Vznik náboženství (1956) nebo Kapitoly z dějin náboženství (1960).

Otakar Nahodil, Institut für Ethnologie, Freiburg

Život Otakara Nahodila by byl dobrým námětem pro film, který by přiblížil absurditu 50. let v oblasti československé vědy.

Pro příklad stačí zalistovat třeba zmíněnou knihou O původu náboženství. Nahodil v ní na 200 stránkách pětkrát cituje jako nezpochybnitelnou odbornou autoritu „vědce“ J. V. Stalina a jeho „významný spis“ Marxismus a otázky jazykovědy.

Nahodilovu neuvěřitelně raketovou kariéru nastartovala jeho studia v Sovětském svazu, odkud se vrátil v roce 1949, a hned nastoupil do rozjetého vlaku stalinizace československé vědy. Psal, přednášel, řídil vydávání odborných časopisů – a také žil poněkud neuspořádaným osobním životem, kterým se paralelně prolínalo několik vztahů k různým ženám.

Všichni kolem byli jen trockisté

Vše skončilo v roce 1962, kdy byl po služební cestě do Egypta obviněn ze zpronevěry nemalé finanční částky.

Čtěte také

Při šetření vyšly najevo i další skutečnosti: „Jeho morální poklesky z pobytu v Bulharsku a v SSSR, včetně stížností krajanského spolku v Leningradě a návrhu na vyloučení Nahodila z KSČ, dále problematické působení v Československo-sovětském institutu, jakož i způsob Nahodilova jednání, kdy odmítal jakoukoliv kritiku a každého kolem sebe označoval za trockistu a sekyráře,“ napsala před lety historička Lydia Petráňová.

Nahodil za svým stalinským obdobím udělal pozoruhodnou „tečku“, když v roce 1966 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde se z něj stal vážený profesor etnologie a kulturologie na univerzitě ve Freiburgu. Byl to „neúnavný vědec a okouzlující vypravěč, skvělý pedagog“, uváděl jeho německý nekrolog.

Byl Nahodil opravdu dobrým vědcem? Proč Státní bezpečnost tohoto stalinistu podezřívala ze špionáže ve prospěch některé západní země? Na tyto a podobné otázky se pokusí v pořadu Portréty odpovědět Doubravka Olšáková, která se řadu let věnuje historii české vědy.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.