Proč dostal poslední politický trest smrti teprve 27letý Vladivoj Tomek?

12. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pamětní deska připomínající popraveného Vladivoje Tomka

Mnohé z obětí komunistické justice považujeme dnes za hrdiny. Jsou ale případy, kdy s takovým konstatováním nevystačíme. Týká se to i ne zcela známé činnosti skupiny kolem studenta Vladivoje Tomka.

Účinkují: Pavel Hlavatý, publicista
Připravil: David Hertl

Student pražského gymnázia Vladivoj Tomek (1933–1960) už prý krátce po únoru 1948 kreslil karikatury komunistických vůdců, sepisoval protikomunistické letáky a roznášel je do schránek. Taky každý večer poslouchal Hlas Ameriky a BBC.

Čtěte také

Na začátku 50. let se dostal do skupiny podobně smýšlejících spolužáků a kamarádů. O čem si povídali? Většinu toho, co o jejich „odboji“ víme, známe ze spisů Státní bezpečnosti, které tak ale musíme posuzovat kriticky.

Prý uvažovali o poškození železniční trati ve Stromovce, prý plánovali výbuch v sekretariátu KSČ v Praze 7. Taky údajně promýšleli zapálení budovy Národního výboru ve stejném pražském obvodu, zapálení provizorního mostu přes Vltavu u Štvanice nebo podpálení dřevěného lešení kolem vznikající Stalinovy sochy na Letné.

Vlastně neudělali nic

Sám Tomek později připustil, že z velké části šlo o jen plané fantazírování. Neudělali nic, až na to, že se jim podařilo sehnat nějaké zbraně. Taky dělali pokusy s výrobou výbušnin. Tomek snil o celostátním protikomunistickém povstání, pro které potřeboval zbraně.

komunisté v ulicích

V prosinci 1952 proto čtyři členové skupiny přepadli v pražských Strašnicích vojenskou hlídku – chtěli ukořistit samopaly pro plánované odbojové akce. Proti čtyřem vojákům se postavili čtyři jejich vrstevníci.

Ozbrojeni byli všichni; vojáci měli samopaly – nenabité, protože šli z hlídky – a útočníci různé starší pistole. Došlo k přestřelce, při které se vojákům podařilo nabít samopaly a vystřelit neuvěřitelných 169 ran. Netrefili se ale ani jednou. Čtyři útočníci mohli vystřelit nepoměrně méně, i tak se jim podařilo ukořistit jeden samopal, jednoho vojáka zranit a jednoho zabít. Ten samopal ale ve strachu hodili do Vltavy.

Obvinění z velezrady

Bezpečnostní orgány pachatele nevypátraly – Tomek i jeho kamarádi odmaturovali, odsloužili si dva roky vojenské služby a nastoupili do zaměstnání. Sny o povstání proti komunistům je přešly.

Tedy až do roku 1956, kdy došlo k projevům protikomunistického odporu v Polsku a Maďarsku. Tomek a jeho přátelé začali znovu uvažovat, jaké akce by se daly podniknout. Chtěli prý napadnout prvomájový průvod Prahou v květnu 1958 a zvažovali atentát na představitele komunistické strany při vojenské přehlídce 9. května. V neposlední řadě prý  zamýšleli vyvolat demonstraci na Václavském náměstí.

Milan Matějů. Jeho případ souvisí s Vladivojem Tomkem

Nakolik jejich úvahy odrážely možnost takové akce uskutečnit, a nakolik se opět jednalo o snění „co by – kdyby“, to už nezjistíme. 

Po potlačení maďarského protikomunistického povstání v roce 1956, a po jasném signálu Západu, že v sovětské zájmové zóně se vojensky angažovat nebude, byly úvahy o vojenském převratu v Československu spíš důkazem nedostatku informací o uspořádání světa.

Tomkova skupina byla odhalena až v prosinci 1959 – v souvislosti s paděláním peněz, za které chtěli její členové opět získat zbraně. 

V létě 1960 došlo k soudu. Členové skupiny byli obviněni z velezrady, vraždy, loupeže a padělání. Tomek byl odsouzen k trestu smrti, který byl v listopadu 1960 vykonán. Bylo mu 27 let a podle všeho šlo o poslední trest smrti za politický trestný čin v komunistickém Československu.

O tom, co skutečně Tomkova skupina plánovala a jak toho chtěla dosáhnout, bude v pořadu Portréty hovořit publicista Pavel Hlavatý.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související