Předobraz agenta 007 Sidney Reilly měl plánovat atentát na Lenina. Předběhla ho osamělá revolucionářka

14. únor 2024

Před 95 lety, 5. listopadu 1925, měl být údajně v Moskvě popraven legendární britský špion Sidney Reilly. V Reillyho životě je mnoho neznámých, jistě ale víme jedno, a to že jeho příběhy inspirovaly Iana Fleminga při práci na literární postavě Jamese Bonda.

Jak jste agenta 007 Jamese Bonda poprvé poznali vy? Mladší generace nejspíš prostřednictvím filmů, které se u nás objevily v 80. letech na videokazetách. Starší si možná vzpomenou na trochu neuvěřitelné, a silně zcenzurované, sešitové vydání knížky Iana Fleminga Zlatý fantóm.

Čtěte také

V edici Magnet ji v roce 1970 vydalo Naše vojsko – ve stejné edici, ve které se později objevily propagandistické „detektivky“ s „hodnými agenty Minaříky“, kteří bojovali proti Svobodné Evropě, nebo kdy československá rozvědka pronikala do kanceláře Pavla Tigrida.

O tom, kdo ale skutečně byl předobrazem Jamese Bonda, se vedou spory. Jméno prý dostal podle ornitologa Jamese Bonda, odborníka na karibské ptactvo. Kdo ale inspiroval jeho příběhy, byl možná Flemingův přítel Robert Bruce Lockhart. To byl britský diplomat, novinář a také agent. Flemingovi měl údajně vyprávět o osudech svého kamaráda jménem Sidney Reilly, popraveného sovětskou tajnou službou.

Past na finsko-sovětské hranici

Psát cokoliv o Sidney Reillym je složité. Co taky můžeme vědět o někom, kdo sám o sobě – slovy klasika – „půl života lhal a druhou půlku života nemluvil pravdu“? Místo a datum narození historikové umísťují do Ruska roku 1873.

Do Londýna se dostal složitou cestou při rusko-japonské válce (1904–1905) a pak pracoval pro britské tajné služby. Ale zřejmě i pro ty japonské, kterým posílal plány ruských základen v Port Arthuru.

Čtěte také

Po 1. světové válce byl vyslán do Ruska, prý s úkolem zabít Lenina a Trockého. Než se mu podařilo akci společně s Lockhartem realizovat, provedla atentát na Lenina osamělá revolucionářka Fejga Kaplanová.

Bolševici rozpoutali teror proti svým odpůrcům a Reilly se složitě dostával zpět do Londýna. Toužil se prý do sovětského Ruska vrátit. Právě toho ale využila sovětská tajná policie OGPU, pro kterou pracoval Reillyho kolega, důstojník MI6 Ernest Boyce.

Měl přesvědčit Reillyho, že na finsko-sovětské hranici na něj čekají členové tajné protikomunistické organizace. Když Reilly na hranice dorazil, byl zadržen a pak, nejspíš v listopadu 1925, nedaleko Moskvy zastřelen. Jak bývá v podobných případech běžné, objevila se ale i svědectví, podle kterých byl ještě v roce 1932 spatřen v lágrech gulagu.

Co z Reillyho života je legendou? Co pravdou? Nakolik ovlivnil události v Rusku po 1. světové válce? A byl opravdu tak nespolehlivým agentem, jak o něm vypravovali kolegové? Na podobné otázky se pokusí odpovědět historik Jan Adamec v pořadu Portréty. (repríza)

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.