Za Hitlerem letěl Chamberlain třikrát jednat o míru. Netušil, s jakým gangsterem doopravdy jedná
Před 80 lety, v listopadu 1940, zemřel britský premiér Arthur Neville Chamberlain. Jméno tohoto politika je v českém kontextu spojováno pouze s konferencí v Mnichově v září 1938. V jeho životě to ale byla jen jedna z mnoha epizod.
U nás bude v případě Arthura Nevilla Chamberlaina (1869–1940) asi navždy připomínán jeho výrok z přelomu léta a podzimu 1938, který sice zněl neuvěřitelně, ale v britském kontextu byl do značné míry oprávněný.
Bylo by hrozné, kdybychom museli kopat zákopy a zkoušet plynové masky, protože se v nějaké vzdálené zemi – Československu – hádají mezi sebou lidé, o nichž nic nevíme. Kdybychom měli bojovat, museli bychom mít větší důvod.
Arthur Neville Chamberlain
Velká Británie se koncem 30. let postupně dostala z následků otřesu impéria po 1. světové válce a z dopadů světové hospodářské krize. Válka bylo to poslední, co by si tehdy poddaní Jeho Veličenstva přáli.
Čtěte také
Britové mají Chamberleina uloženého v paměti i jinak než jen jako muže, který na podzim 1938 letěl třikrát za Hitlerem jednat o míru.
Rodák z Birminghamu byl synem někdejšího britského ministra kolonií Josepha Chamberlaina. Proslul neuvěřitelnou pracovitostí. Do parlamentu se dostal v roce 1918 jako člen Konzervativní strany. Byl ministrem pošt, výrazně reformním ministrem zdravotnictví a úspěšným ministrem financí.
Překonal hospodářskou krizi, nastartoval britské finančnictví, a tím i vzestup střední vrstvy. Možná někde tady se zrodila představa o Chamberlainovi jako o jednoduchém člověku, který i na politiku hledí optikou podnikání.
Pak přišel Mnichov
V květnu 1937 se stal premiérem. A pak přišel Mnichov. Pro Čechy potupa, ale Britové, kteří na ulicích plakali dojetím, když Chamberlain mával dohodou a mluvil o „míru pro naši dobu“, to mysleli upřímně. Chamberlain totiž do Británie nepřivezl jen onu nedůstojnou dohodu o připojení českého pohraničí k nacistickému Německu.
Ten „papír“, kterým mával na Brity, byla u nás nepříliš známá britsko-německá deklarace, která měla „symbolizovat touhu obou národů už nikdy spolu nevést válku“. Potvrdila, že oba státy souhlasí s „metodou konzultací“ jako prostředkem řešení všech otázek.
Hitler i Chamberlain prohlašovali, že „jsou odhodláni pokračovat v úsilí odstraňovat možné zdroje neshod, a tak přispět k zajištění míru v Evropě“.
Jak už dřív napsal historik Jiří Ellinger, je nepochybné, že právě tato osobní dohoda s Hitlerem byla hlavním výsledkem, ktrého si Chamberlain opravdu cenil. Britský gentleman ale evidentně netušil, s jakým gangsterem jedná. V březnu 1939, když Hitlerova vojska napochodovala do zbytku Československa, se z té, pro nás významnější mnichovské, dohody stal bezcenný kus papíru.
Chamberlain se ještě musel dočkat okamžiku, kdy Británie vyhlásí válku Německu, nástupu nového premiéra Churchilla a zahájení letecké bitvy v létě 1940. O pár měsíců později zemřel na rakovinu žaludku.
Vykreslit tak trochu jiný obraz Arthura Nevilla Chamberlaina, nejen s ohledem na „československé souvislosti“, se v pořadu Portréty pokusí historik Jan Adamec. Vysíláme v repríze.
Související
-
Mnichovská dohoda byla z pohledu našeho práva protiústavní, připomíná historik
Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
