Ondřej Konrád: KSČM nepozastavitelná, ale třeba jednou u šípku
„Listopadovou revoluci je třeba dokončit všemi právními prostředky,“ míní letitý bojovník proti nástupkyni někdejší KSČ, bývalý europoslanec a senátor Jaromír Štětina.
Společně s dalším někdejším členem horní parlamentní komory Martinem Mejstříkem žádá pod hlavičkou hnutí Evropa společně vládu, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu pozastavení činnosti KSČM. A že pokud to kabinet ministrů odmítne, půjde o důkaz, že je podporován komunisty.
Co ví každý
Čtěte také
To, nezbývá než dodat, je ale přece jasné úplně každému. A ani Babišova vláda, ani čeští a moravští komunisté se s tím netají. Jak také, když je obecně známou věcí existence toleranční dohody mezi hnutím ANO a KSČM. Díky ní ostatně získala důvěru sněmovny v létě roku 2018 dvojbarevná menšinová vláda.
To ale nic nemění na tom, že lze z úplně jiného úhlu pohledu, než mají Andrej Babiš nebo Jan Hamáček, vidět coby „právní nihilismus“ skutečnost, že po třiceti letech od konce totality stále existuje ona nástupnická organizace. I když její předchůdkyně byla zákonem o protiprávnosti komunistického režimu z roku 1993 prohlášena za „zločineckou a zavrženíhodnou“.
Že oba předkladatelé žádosti předpokládají, že „bude vláda buďto hrát mrtvého brouka, nebo je se správní žalobou pošle k šípku“, o tom netřeba pochybovat. Kdyby pro nic jiného, tak pro prostinký fakt, že je zkrátka u moci držena právě komunisty. Ty by sice mohla ochotně zaskočit Okamurova SPD, ale to zřejmě připadá Babišovi pořád jako o něco horší a nebezpečnější varianta. Ve stavu nejvyšší nouze se k ní však stále může uchýlit.
Pokusy marné, nebo užitečné?
Čtěte také
Jinými slovy, podnět pánů z Evropa společně zapadne velmi rychle. Nanejvýš na chvíli navrátí dávno vyčpělou diskusi nad tématem, o kterém se dost hovořilo při loňských třicetinách sametové revoluce, často s jistou hořkostí. Ale zároveň s vědomím, že co se stalo, stalo se. Respektive nestalo. A čas na zákaz pokračovatelky KSČ dávno minul.
Politická mapa České republiky by se musela výrazně proměnit, aby prošlo alespoň ono pozastavení činnosti – KSČM se totiž dál drží marxismu-leninismu, připouštějícího v rozporu s naší ústavou násilí k dosažení cílů, a nadále je středobodem jejího názvu ono slovo „komunistická“.
Tytéž důvody byly uváděny i při předcházejících pokusech o alespoň částečnou eliminaci KSČM. A že jich bylo vcelku dost. Za aktivní Štětinovy účasti. Hledět na tohoto muže lze tedy coby na obdobu Cervantesova důmyslného rytíře dona Quijote de la Mancha. Ani ten se zas a znova nevzdává ušlechtilých cílů, jakkoli se jeho okolí jeví totálně chimérické.
Někteří jistě mohou i tento – k nezdaru předem odsouzený – pokus vidět jako užitečný. Nedává totiž zapomenout na to, co by zapomenuto být nemělo. A KSČM třeba jednou pošlou k onomu šípku voliči.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Komunisté razí politiku zapomnění, kritizuje návrh na zrušení lustračního zákona disident Vodrážka
Poslanec KSČM Jiří Valenta tvrdí, že lustrační zákon je diskriminační. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka věří, že právě teď je zákon třeba.
-
Daniel Kroupa: Kdo měl zakázat komunisty
Za hlavní pochybení Václava Havla označují jeho odpůrci, ale i mnozí jeho příznivci, že po sametové revoluci nezakázal komunistickou stranu.
-
I komunisté po převratu měli lidská práva, obhajuje revoluci bez „čistého stolu“ Václav Žák
Doplácíme ještě 30 let po revoluci na to, že nebyla zakázána komunistické strana a její nomenklaturní špičky nemusely čelit obžalobám ze spáchaných zločinů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
