Ondřej Konrád: KSČM nepozastavitelná, ale třeba jednou u šípku

Společně s dalším někdejším členem horní parlamentní komory Martinem Mejstříkem žádá pod hlavičkou hnutí Evropa společně vládu, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu pozastavení činnosti KSČM. A že pokud to kabinet ministrů odmítne, půjde o důkaz, že je podporován komunisty.

Co ví každý

Čtěte také

S komunistickou podporou vlády začíná korodovat smysl společnosti pro demokracii, komentuje Honzejk

To, nezbývá než dodat, je ale přece jasné úplně každému. A ani Babišova vláda, ani čeští a moravští komunisté se s tím netají. Jak také, když je obecně známou věcí existence toleranční dohody mezi hnutím ANO a KSČM. Díky ní ostatně získala důvěru sněmovny v létě roku 2018 dvojbarevná menšinová vláda.

To ale nic nemění na tom, že lze z úplně jiného úhlu pohledu, než mají Andrej Babiš nebo Jan Hamáček, vidět coby „právní nihilismus“ skutečnost, že po třiceti letech od konce totality stále existuje ona nástupnická organizace. I když její předchůdkyně byla zákonem o protiprávnosti komunistického režimu z roku 1993 prohlášena za „zločineckou a zavrženíhodnou“.

Že oba předkladatelé žádosti předpokládají, že „bude vláda buďto hrát mrtvého brouka, nebo je se správní žalobou pošle k šípku“, o tom netřeba pochybovat. Kdyby pro nic jiného, tak pro prostinký fakt, že je zkrátka u moci držena právě komunisty. Ty by sice mohla ochotně zaskočit Okamurova SPD, ale to zřejmě připadá Babišovi pořád jako o něco horší a nebezpečnější varianta. Ve stavu nejvyšší nouze se k ní však stále může uchýlit.

Pokusy marné, nebo užitečné?

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Čeští komunisté se nemění

Jinými slovy, podnět pánů z Evropa společně zapadne velmi rychle. Nanejvýš na chvíli navrátí dávno vyčpělou diskusi nad tématem, o kterém se dost hovořilo při loňských třicetinách sametové revoluce, často s jistou hořkostí. Ale zároveň s vědomím, že co se stalo, stalo se. Respektive nestalo. A čas na zákaz pokračovatelky KSČ dávno minul.

Politická mapa České republiky by se musela výrazně proměnit, aby prošlo alespoň ono pozastavení činnosti – KSČM se totiž dál drží marxismu-leninismu, připouštějícího v rozporu s naší ústavou násilí k dosažení cílů, a nadále je středobodem jejího názvu ono slovo „komunistická“.

Ondřej Konrád|foto: Khalil Baalbaki

Tytéž důvody byly uváděny i při předcházejících pokusech o alespoň částečnou eliminaci KSČM. A že jich bylo vcelku dost. Za aktivní Štětinovy účasti. Hledět na tohoto muže lze tedy coby na obdobu Cervantesova důmyslného rytíře dona Quijote de la Mancha. Ani ten se zas a znova nevzdává ušlechtilých cílů, jakkoli se jeho okolí jeví totálně chimérické.

Někteří jistě mohou i tento – k nezdaru předem odsouzený – pokus vidět jako užitečný. Nedává totiž zapomenout na to, co by zapomenuto být nemělo. A KSČM třeba jednou pošlou k onomu šípku voliči.

Autor je komentátor Českého rozhlasu