Komunisté razí politiku zapomnění, kritizuje návrh na zrušení lustračního zákona disident Vodrážka

Lustrační osvědčení
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lustrační osvědčení

Zástupci KSČM v parlamentu navrhují zrušit lustrační zákon z roku 1991. Ten zapovídá přístup k vlivným pozicím ve veřejné správě, justici, bezpečnostních složkách a veřejnoprávních médiích těm, kteří dosáhli významnějšího postavení před rokem 1989. Podle komunistů jde o diskriminační opatření, zastánci zákona ale mluví o nutnosti zachovat symbolické přerušení kontinuity s totalitním režimem.

Poslanec KSČM Jiří Valenta tvrdí, že lustrační zákon je diskriminační. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka věří, že právě teď je zákon třeba.

„Dlouhodobě jsme přesvědčeni o tom, že je nutné zrušit lustrační zákon, protože princip kolektivní zodpovědnosti a viny nemůže v našem právním řádu existovat,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti Valenta.

Vodrážka je ale přesvědčen o opaku. „Souhlasím s Piráty, kteří žádají, aby se zákon vztahoval i na členy vlády, tedy aby se zrušil tzv. lex Babiš... Nejde jen o symbolickou stránku zákona, ale o tu reálnou: předseda vlády je bývalý agent... a není podstatné, jestli to popírá.“

Každý zákon prochází procesem vyhasínání, ale třeba Benešovy dekrety Ústavní soud potvrdil, když byl pokus je zrušit. Nejde jen o symbolickou hodnotu zákona, ale především o reálnou hodnotu: jestliže máme ve vládě agenta pana Bureše... a ideologie komunistické strany je dodnes postavena na třídním nepřátelství, znamená to, že se společnost nevyrovnala s minulostí. Existuje zásada, že nikdo nemůže být soudcem ve vlastním věci. A vy, komunisté, chcete být soudci ve vlastní politické věci.
Miroslav Vodrážka

„Tento zákon je už zbytečný a zbytečně zásadně rozděluje naši společnost,“ oponuje komunista. „Zákon je založen na evidenci, která je nedokonalá a přebraná. V 90. letech z ní byly vybrané určité dokumenty... A je podezření, že o zásadních exponentech dnešní pravice dokumenty chybí.“

Výhrady měl i Havel

Valenta připomíná, že výhrady vůči normě měl i Václav Havel. „Ten jasně v 90. letech prohlásil, že zákon je založen na principu kolektivní viny a odpovědnosti, dvakrát odmítl zákon podepsat, v roce 1995 a 2000, kdy dokonce udělal veto, které bylo přehlasováno o jeden hlas.“

Převážná část naší členské zákony se na to dívá objektivně. Samozřejmě, že v době reálného socialismu bylo plno špatných věcí, stejně jako nyní... Už termín „totalitní režim" není vědecky správný. Tady byl režim autoritativní, vládla komunistická strana v rámci Národní fronty, kde byl pan Kalousek, pan Žáček, pan Schwarzenberg, kteří lustrační zákon chtějí udržet, ale sami mají máslo na hlavě.
Jiří Valenta

„Lustrační zákon potřebujeme, protože žijeme v hodnotovém prostředí,“ upozorňuje Vodrážka. Komunistický režim byl sice legální, ale byl nelegitimní. A to, co nám teď předkládá komunistická strana, je zase legální a není to legitimní.“

Lustrační zákony byly dva: velký a malý. „U toho malého vzniklo přes tisíc výjimek, zákon se už od začátku obcházel. Ale přesto se vytvořila symbolická i reálná politika spravedlnosti ve vztahu k minulosti... Komunisté ale razí politiku zapomnění, což jsou všechny jejich návrhy, včetně toho na zrušení ÚSTRu.“

„V roce 1989 nedošlo ani k přerušení kontinuity práva, ani ke zrušení komunistické strany. A když nedošlo k těmto dvěma základním věcem, tak vznikl lustrační zákon, kterým společnost řešila reálnou situaci. Minulost nás ale dodnes dohání, jak vidíme v případě Andreje Babiše,“ konstatuje Miroslav Vodrážka.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související