Komunisté razí politiku zapomnění, kritizuje návrh na zrušení lustračního zákona disident Vodrážka

21. únor 2020

Zástupci KSČM v parlamentu navrhují zrušit lustrační zákon z roku 1991. Ten zapovídá přístup k vlivným pozicím ve veřejné správě, justici, bezpečnostních složkách a veřejnoprávních médiích těm, kteří dosáhli významnějšího postavení před rokem 1989. Podle komunistů jde o diskriminační opatření, zastánci zákona ale mluví o nutnosti zachovat symbolické přerušení kontinuity s totalitním režimem.

Poslanec KSČM Jiří Valenta tvrdí, že lustrační zákon je diskriminační. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka věří, že právě teď je zákon třeba.

Čtěte také

„Dlouhodobě jsme přesvědčeni o tom, že je nutné zrušit lustrační zákon, protože princip kolektivní zodpovědnosti a viny nemůže v našem právním řádu existovat,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti Valenta.

Vodrážka je ale přesvědčen o opaku. „Souhlasím s Piráty, kteří žádají, aby se zákon vztahoval i na členy vlády, tedy aby se zrušil tzv. lex Babiš... Nejde jen o symbolickou stránku zákona, ale o tu reálnou: předseda vlády je bývalý agent... a není podstatné, jestli to popírá.“

Každý zákon prochází procesem vyhasínání, ale třeba Benešovy dekrety Ústavní soud potvrdil, když byl pokus je zrušit. Nejde jen o symbolickou hodnotu zákona, ale především o reálnou hodnotu: jestliže máme ve vládě agenta pana Bureše... a ideologie komunistické strany je dodnes postavena na třídním nepřátelství, znamená to, že se společnost nevyrovnala s minulostí. Existuje zásada, že nikdo nemůže být soudcem ve vlastním věci. A vy, komunisté, chcete být soudci ve vlastní politické věci.
Miroslav Vodrážka

„Tento zákon je už zbytečný a zbytečně zásadně rozděluje naši společnost,“ oponuje komunista. „Zákon je založen na evidenci, která je nedokonalá a přebraná. V 90. letech z ní byly vybrané určité dokumenty... A je podezření, že o zásadních exponentech dnešní pravice dokumenty chybí.“

Výhrady měl i Havel

Valenta připomíná, že výhrady vůči normě měl i Václav Havel. „Ten jasně v 90. letech prohlásil, že zákon je založen na principu kolektivní viny a odpovědnosti, dvakrát odmítl zákon podepsat, v roce 1995 a 2000, kdy dokonce udělal veto, které bylo přehlasováno o jeden hlas.“

Převážná část naší členské zákony se na to dívá objektivně. Samozřejmě, že v době reálného socialismu bylo plno špatných věcí, stejně jako nyní... Už termín „totalitní režim" není vědecky správný. Tady byl režim autoritativní, vládla komunistická strana v rámci Národní fronty, kde byl pan Kalousek, pan Žáček, pan Schwarzenberg, kteří lustrační zákon chtějí udržet, ale sami mají máslo na hlavě.
Jiří Valenta

„Lustrační zákon potřebujeme, protože žijeme v hodnotovém prostředí,“ upozorňuje Vodrážka. Komunistický režim byl sice legální, ale byl nelegitimní. A to, co nám teď předkládá komunistická strana, je zase legální a není to legitimní.“

Čtěte také

Lustrační zákony byly dva: velký a malý. „U toho malého vzniklo přes tisíc výjimek, zákon se už od začátku obcházel. Ale přesto se vytvořila symbolická i reálná politika spravedlnosti ve vztahu k minulosti... Komunisté ale razí politiku zapomnění, což jsou všechny jejich návrhy, včetně toho na zrušení ÚSTRu.“

„V roce 1989 nedošlo ani k přerušení kontinuity práva, ani ke zrušení komunistické strany. A když nedošlo k těmto dvěma základním věcem, tak vznikl lustrační zákon, kterým společnost řešila reálnou situaci. Minulost nás ale dodnes dohání, jak vidíme v případě Andreje Babiše,“ konstatuje Miroslav Vodrážka.

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související