Jiří Leschtina: Falmer chce odstřelit lustrační zákon. Přiloží Bureš doutnák?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vojtěch Filip

Už popáté se komunisté snaží zlikvidovat lustrační zákon. Přitom důvodů, proč by jim sněmovna ani tentokrát neměla vyhovět, za uplynulých třicet neubylo. Spíš naopak.

Co je nové, to je postavení KSČM, která je poprvé od pádu komunistické diktatury tichou oporou a spojenkyní vládní garnitury. To je ale také jen důvod navíc, proč by ani tentokrát neměla Filipova strana ve sněmovně uspět se svým tažením proti lustrační normě.

Lustrační zákon byl a zůstává překážkou přístupu bývalých příslušníků a agentů Státní bezpečnosti, funkcionářů KSČ a příslušníků Lidových milicí do vysokých funkcí ve státních úřadech a ve státních podnicích, včetně akciových společností, ve kterých je stát většinovým vlastníkem.

Zbytečná norma?

V této souvislosti padají často argumenty, že bývalí pracovníci StB a jejich agenti už dávno buď zakotvili v soukromém byznysu, nebo už jsou v penzi. A jejich zájem o vedoucí pozice na ministerstvech nebo ve státních podnicích natolik vyhasl, že už vlastně není komu bránit v přístupu k veřejným postům.

To je ovšem omyl, ze kterého nás přesvědčivě vyvádí příklad samotného ministerského předsedy. Bývalý komunista Andrej Babiš, registrovaný ve svazcích StB jako agent Bureš, je v důchodovém věku a v byznyse zakotvil nesporně úspěšně.

Přesto je jeho touha po veřejných funkcích veliká. A jistě ho postrkovala v jeho závratné jízdě do vlády, v jejím čele také nakonec stanul.

Kolik asi tenhle příběh totálního úspěchu inspiroval Babišových generačních vrstevníků mezi bývalými agenty StB nebo funkcionáři KSČ k úvahám: Když on může být premiér, proč já nemůžu být vysokým úředníkem na ministerstvu v jeho vládě?

Kolik z těchto lidí by uvítalo zrušení lustračního zákona jako novou šanci vrátit se alespoň ještě na chvíli do mocenských sfér, ze kterých je vystrnadil listopadový převrat? A kolik lidí z téhle poražené generace si říká: Kdy jindy než právě teď bychom měli zatlačit na zrušení lustračního zákona? Vždyť Vojtěch Filip, registrovaný Státní bezpečností jako agent s krycím jménem Falmer, je mocenským partnerem Bureše! A mohl by díky tomu prosadit třeba do dozorčích rad státních a polostátních podniků i lidi, kteří se museli kvůli lustračnímu zákonu po dlouhá tři desetiletí držet zpátky.

Premiérský paradox

Máme dnes premiéra, který by podle lustračních pravidel nemohl pracovat na ministerstvu své vlády ani jako šéf odboru. A to jen díky Miloši Zemanovi. Prezident totiž instaloval Andreje Babiše do funkce ministra financí poté, co svévolně zavrhl nepsané a do té doby respektované pravidlo – že i členové vlády předkládají negativní lustrační osvědčení. I když jim to lustrační zákon neukládá.

Zjevný paradox ale není důvodem ke zrušení lustračního zákona. Když tak spíš k úvahám, jestli normu nepřitvrdit tak, aby platila i pro členy vládního kabinetu.

Jiří Leschtina

Na rozdíl od dřívějška má ale ve sněmovně spíš šanci návrh na odstřelení lustračního zákona. Maskovaná většinová koalice ANO, KSČM a SPD už několikrát osvědčila svou akceschopnost. Například při instalaci agenta Falmera do nejužšího vedení sněmovny.

A jestli babišovská aliance uspěje a splní antilustrační sen KSČM? Pak to bude jen další znamení, že tábor autokratů a odpůrců otevřené a pluralitní společnosti nabývá na síle a odhodlání.

Autor je publicista

Spustit audio
autor: Jiří Leschtina | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související