Chartista Schneider: Lustrační zákon už měl být dávno zrušen

18. listopad 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odtajněný dokument z archivu StB

I čtvrt století po listopadovém převratu je téma bývalých estébáků stále živé. Je v pořádku, když pracují ve vysokých funkcích u policie nebo u tajných služeb? Potřebujeme ještě vůbec lustrační zákon?

„Jsem proti kolektivní vině, na každý případ je třeba se dívat individuálně,“ uvedl v pořadu Pro a proti historik Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Hned ale dodal: „Ale vadí mi, že například první náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube je bývalý příslušník Státní bezpečnosti.“

Také v případě poslance Zdeňka Ondráčka považuje historik za přitěžující nikoli jeho účast na listopadových zásazích v řadách policie, ale to, že vystoupil nad rámec svých rozkazů.

"Vystoupil v televizi, kde lhal a pomlouval demonstranty, že byli ozbrojeni tyčemi, řetězy a házeli dlažební kostky. To už je nad rámec povinností, které měl a tady se domnívám, že selhal Národní bezpečnostní úřad v případě, že mu udělil prověrku na stupeň tajné."


Schovánek: „Pokud by tady fungoval Národní bezpečnostní úřad, v případě Ondráčka, který bezpečnostní prověrku nikdy neměl dostat, tak už bychom lustrační zákon nepotřebovali. Je v něm velmi silně zakotvena kolektivní vina: nerozlišuje kdo byl spolupracovníkem tři měsíce a nic neudělal, a kdo pracoval desítky let, a dostal lidi do vězení. To lustrační zákon nezohledňuje, a to mi vadí.“

Chartista a bezpečnostní expert Jan Schneider zdůrazňuje důležitost časového odstupu při jakémkoli hodnocení.


Schneider: „Lustrační zákon měl být zrušen už tenkrát, po šesti letech. Německá denacifikace skončila 7 let od skončení války a všem, kteří nebyli odsouzeni za kriminální činy, byla navrácena všechna občanská práva. My tady po čtvrt století stále spoléháme na tuto nedokonalou a velmi politicky motivovanou zákonnou normu.“

Bývalý příslušník StB jako náměstek policejního prezidenta mu nevadí. „Když se po čtvrtstoletí někdo osvědčí, že je dobrý pracovník a profesionál, vůbec nevím, proč by měl mít nějaký zákaz kariérního postupu. Takové debaty jsou o pocitech, ale nejsou racionální.“

Stejně shovívavý je chartista i v Ondráčkově případě. „Já bych to neházel na jednu hromadu, je to už 25 let. Byl to mladej Janek a myslel si, že má před sebou nějakou kariéru.“

„Jsou to staré věci. Za tu dobu člověk prodělal určitý vývoj, udělal kus práce, a kdyby byl odsouzen za trestný čin, tak už ho má dávno vymazaný. Máme tedy omezovat něčí služební postup jen proto, že se nám nelíbilo, co dělal před listopadem, i když nic trestného jsme mu nedokázali? Jen pocit nemůže být překážkou,“ shrnul Jan Schneider.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio