Lukáš Jelínek: Čeští komunisté se nemění

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda KSČM Vojtěch Filip

Těžko říct, jak to čeští komunisté dělají, ale co chvíli z jednání jejich orgánů dýchá temná minulost tak mrazivě, až se jeden otřepe.

Naposledy v sobotu, kdy se ústřední výbor KSČM věnoval jak evropské historii, tak české současnosti.

Nejprve odmítl usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy a ke stejné reakci vyzval i ministerstvo zahraničí a celou vládu.

Komunisté se dlouhodobě brání srovnávání jejich a nacistické ideologie. To samozřejmě korektní není, oba tábory šly za vizí ideálního člověka a ideální společnosti po jiných cestách. Jenže podél nich zůstávaly jedněm i druhým hromady mrtvých. A když na to přišlo, uzavřel sovětský diktátor Stalin s německým diktátorem Hitlerem pakt o neútočení.

Proti snaze KSČM, aby nebyly bagatelizovány zásluhy Sovětského svazu na ukončení druhé světové války a osvobození Československa, nelze říct ani popel. Jenže o překreslování dějin, jak se bojí komunisté, tady nikdo neusiluje.

Žaludky politiků ANO a ČSSD

Evropský parlament v létě připomněl zhoubnost totalitních režimů jako takových – včetně vyvražďování, genocidy a deportací. Je ale také pravda, že si všiml současných dezinformačních tendencí na ruské straně – ať již patrných na pochybných webech, nebo v oficiálních moskevských médiích.

Ke krystalickým ukázkám, které se nás bytostně dotýkají, patří například pohled na 21. srpen 1968. V Rusku i mezi částí zdejších komunistů dál přetrvává jeho interpretace coby internacionální pomoci zdravým silám proti těm, co se pokoušeli o puč, jenž měl za cíl zavést v Československu kapitalismus. Je zajímavé, že ke vnímání tohoto data za hranicemi se ústřední výbor KSČM dosud nevyjádřil.

Komunisté na jedné straně odmítají srovnání s nacisty, na straně druhé se s nimi utkávají v obludných Brankách, bodech, vteřinách. Vždy mají potřebu připomínat, že tolik krve jako Hitler na rukou nemají. Od demokratů se liší tím, že žonglují makročísly místo toho, aby se na realitu dívali skrze konkrétní oběti. Potom je totiž jedno, jestli se probíráme miliony či statisíci.

Každý lidský život, který padl na oltář totalitní ideologie, je hrůzným svědectvím, kam se mohou vyvinout politické extrémy. Už proto je důležité, že Evropský parlament vyjádřil úctu obětem totalitních režimů, odsoudil projevy a propagaci totalitních ideologií a vyzval členské státy EU, odsuzovaly a potíraly popírání holocaustu.

O tom, jak se čeští komunisté od minulosti málo změnili a jak pracují s dojmy a fakty, potom nejlépe vypovídá jejich postoj k protestům proti Andreji Babišovi (ANO) a vládě, kterou KSČM podporuje.

Na adresu demonstrantů předseda Vojtěch Filip uvedl: „Ti posluhovači cizích států, a nestydím se za slovo kolaboranti, kteří jsou ochotni sloužit jiným, ať už za peníze nebo z pochybných ideologických či jiných důvodů, samozřejmě posilují a my zatím, řekl bych, jen slabě reagujeme.“ Uznejte, Filipův slovník hovoří za vše.

A ještě jeden pozoruhodný výrok pronesl: „Nazkoušeli si dostat lidi na Letnou, sice trochu nafoukli počet účastníků, ale přesto se jim to podařilo. Teď si vyzkoušeli blokádu hlavního nádraží, vyzkoušeli si kybernetický teroristický útok na nemocnici a zatím jim to prochází.“

Lukáš Jelínek

Dál citovat netřeba. Snad připsání nedávného kybernetického útoku na benešovskou nemocnici demonstrantům z Letné vyvolá příslušné právní reakce.

Ptát se komunistů, proč podporují premiéra Babiše, nemá smysl. Zajímavější by ale bylo slyšet, co podpora vlády podobně uvažujících partají dělá s žaludky koaličních politiků ANO a ČSSD.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)