I komunisté po převratu měli lidská práva, obhajuje revoluci bez „čistého stolu“ bývalý místopředseda ČNR Žák

Čtěte také

Naštvanost na stupiditu režimu byla tehdy obrovská, vzpomíná na listopad 1989 Žáček (ODS)

„Představa, že se dá začít po revoluci s čistým stolem, je z říše pohádek,“ tvrdí v pořadu Pro a proti bývalý místopředseda České národní rady Václav Žák.

V roce 1989 došlo k vyjednanému převzetí moci a nastoupila radikální transformace společnosti. „Z ní po dvou letech nezbyla cihla na cihle. Nemůžete ale vypnout právní řád.... Pokud ho vnější moc nepřevezme nebo nezruší, tak prostě nemůžete vyskočit ze své kůže.“

My jsme jako disidenti podepisovali Chartu na základě toho, že budeme dodržovat Helsinské pakty, které zařadily Československo mezi země, které respektují lidská práva. A my požadovali, aby se to dělo. A přijde revoluce, dostaneme šanci řídit stát a máme říct: bolšáni, bacha, my jsme tu mluvili o lidských právech, ale to byla licoměrnost, teď vám ukážeme, jak s vámi zatočíme? Uděláme diskontinuitu s právem a začneme s čistým stolem?
Václav Žák

I komunisté po revoluci začali mít lidská práva, a ta bylo třeba respektovat, upozorňuje bývalý politik. „Ale pak byli lidé, kteří to nikdy nepřijali, jako třeba tady pan Vodrážka.“

„Deset dní po vzniku Občanského fóra zmizel z ústavy článek o vedoucí úloze komunistické strany... To byl první diskontinuitní prvek a skončilo to přijetím Listiny základních práv a svobod asi o rok později,“ shrnuje Václav Žák.

Žádná revoluce nebyla

Čtěte také

AKTUALIZOVÁNO: Audia, videa, fotky a články ze svátečního vysílání z Národní třídy

„Definiční znak revoluce je diskontinuita... Je to rozporem celé české společnosti, která hovoří o revoluci, ale tady žádná revoluce nebyla,“ věří undergroundový hudebník a filozof Miroslav Vodrážka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Také porevoluční právníci prý často vyzývali k přepracování celého právního systému. „Ale vytvořil se určitý precedens, kdy lidé, kteří byli součástí komunistického režimu..., vytvářeli později diskurz nemožnosti odstřihnout se od předchozího systému.“

Co má společného dodržování lidských práv s diskontinuitou zločineckého režimu? To spolu nemá nic společného. Pan Žák hovoří o disidentech, ale byl tu i underground. Třeba já jsem jako součást kontrakultury vydával ilegální tiskoviny, kradl jsem, abychom je mohli tisknout..., zatímco filozofie Charty byla schizofrenní, ostatně se sama rozkládala zevnitř.
Miroslav Vodrážka

Filozof připomíná slova ústavního soudce Vojtěcha Cepla. „Zdůrazňování kontinuity minulého a současného práva je jen rafinovanou cestou, jak zabránit změnám v této zemi.“

„Pokud se měla rozvíjet demokratická společnost, tak právě kontinuita s minulým režimem to neumožnila,“ konstatuje Miroslav Vodrážka.