AKTUALIZOVÁNO: Audia, videa, fotky a články ze svátečního vysílání z Národní třídy
Po celý den jsme vysílali přímo z místa hlavních oslav 30. výročí sametové revoluce. Pozvali jsme komentátory, politology, sociology, ale i pamětníky nebo známé osobnosti. Třeba Dagmar Peckovou a Petra Síse (po 16.00), Michala Kocába (po 9.00), Jana Švejnara (po 14.00). Živé vysílání z Národní vyvrcholilo po 19.00, kdy spolu diskutovali Bára Hrzánová, Michal Horáček, Václav Malý a další.
Poslouchat jste nás mohli nejen ve vysílání, ale videa a fotografie z celého dne sledovat na našem Facebooku i webu (Podrobný program celého speciálního vysílání).
8.00–8.30
Dozvuky z demonstrace na Letné (16. listopadu) komentovali politolog a spisovatel Jiří Pehe, komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman ale i známý výtvarník Krištof Kintera.
Debatu najdete v celodenních záznamech.
8.30–9.00
Zaměřili se na symboly revolucí a ptali se i na to, jak vznikají a proč je potřebujeme. Byly to tehdy v roce 1989 rozcinkané klíče? Logo Občanského fóra (OF)? Nebo dva zdvižené prsty ve tvaru písmene V? Hosty byli známí výtvarníci, i oni sami se už symboly doby stali – třeba autor loga Občanského fóra Pavel Šťastný.
9.00–10.00
Vzpomínali jsme na rok 1989. Jedním z hostů byl Michael Kocáb, hudebník, bývalý politik, aktivista a muž, který „dotáhl“ až do úplného konce odsun sovětských vojáků z Československa.
Také tuto debatu najdete v celodenních záznamech.
Následoval pořad Pro a proti, kde bývalý místopředseda České národní rady Václav Žák a undergroundový hudebník a filozof Miroslav Vodrážka z Ústavu pro studium totalitních režimů debatovali o tom, jestli jsme se po převratu v roce 1989 měli radikálněji rozejít s totalitním režimem.
10.00–11.00
Dokážete si představit, jak se lidé tehdy domlouvali bez internetu a sociálních sítí?
Čtěte také
Expert na politický marketing Jakub Horák společně s dalšími odborníky komentoval, jak je vůbec možné, že se studenti, členové SSM, děti disidentů a organizátoři protitotalitních protestů vůbec dokázali dohodnout a svolat třeba až 800tisícou demonstraci na Letné, která proběhla 25. listopadu 1989.
Hostem sváteční Osobnosti Plus v 10.30 byla bývalá disidentka Ivanka Lefeuvre.
K poslechu v celodenních záznamech.
11.00–12.00
Ekologii aneb Život tehdy a dnes analyzovali naši hosté. Nezapomněli jsme ani na první demonstrace na severu Čech, které od tehdejších stranických a městských funkcionářů (což byli často ti samí) chtěli „drobnost“ – dýchat čistý vzduch bez smogu a znečištění.
Jak v Československu vůbec vznikala hnutí zaměřená na ekologii, prozradil Jindřich Petrlík, jeden ze zakladatelů Dětí země (dnes působí v organizace Arnika).
Hostem Interview Plus v 11.30 byl historik Martin Jindra a na chvíli jsme se vrátili v čase ještě více dozadu. Bez demonstrací v roce 1939 by totiž podle jeho mínění nebylo těch z roku 1989.
12.00–13.00
Po poledních zprávách byl hostem filozof Václav Němec, se kterým jsme mluvili o stavu české společnosti.
Na to navázalo Radiofórum (12.30) s otázkou: Jak jste spokojeni s vývojem v této zemi po roce 1989 vy sami?
13.00–14.00
Hodinka věnována celému Československu 1989, kdy nás bude zajímat dění v regionech, tedy jak se země postupně „probouzela“. Po telefonních linkách nám své vzpomínky slíbil prozradit Arnošt Goldflam (a nejen on).
Všechny vzpomínky si poslechněte v celodenních záznamech. Následovalo sváteční vydání Názorů a argumentů:
14.00–15.00
Velmi zajímavé je i porovnání ekonomiky a hospodářství z dob před 30 lety (a dnes).
Mluvili jsme třeba s bývalým guvernérem ČNB Miroslavem Singerem, který mimochodem před sametovou revolucí působil v Prognostickém ústavu ČSAV, nebo ekonomem Janem Švejnarem, předsedou Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitelem think-tanku IDEA a ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.
A na ekonomickou debatu navázal náš ekonomický pořad Řečí peněz. Na pionýrská léta českého byznysu vzpomínal Pavel Baudiš, zakladatel společnosti Avast.
15.00–16.00
Čtěte také
Odpolední hodina byla ve vysílání Plusu z Národní vyhrazena pro „děti svobody“. Pozvali jsme ty, co se narodili až po roce 1989, jako je cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura.
Následoval pořad Archiv Plus, kde si David Hertl a historik Michal Macháček povídali o Miloši Jakešovi a jeho projevech. Ukázky vybírali nejen ze slavného Červeného Hrádku.
16.00–17.00
Po 16.00 jsme nabídli další pohled na 17. listopad, a to očima lidí ze zahraničí, očima emigrantů nebo krajanů.
Taky těch, co jsou mimo Česko často víc než doma: Dagmar Peckové nebo autora knih pro děti, ilustrátora a tvůrce animovaných filmů Petra Síse.
17.17!
Poprvé v historii Českého rozhlasu Plus jsme vysílali celou píseň. Stejně jako většina rozhlasových stanic po celém Česku jsme zahráli Modlitbu pro Martu. V Interview Plus pak vzpomínaů na rok 1989 zpravodaj Hlavu Ameriky Jolyon Naegele.
Čtěte také
18.00–19.00
Jako každou neděli v tomto čase, i ve sváteční den jsme vysílali diskusi u kulatého stolu Názorů a argumentů. Tentokrát byli hosty Petr Honzejk, Lída Rakušanová, Apolena Rychlíková a Lukáš Jelínek. Moderoval Radko Kubičko.
19.00–20.00
Vývoj Česka po sametové revoluci a proměny našich hodnot jsme probrali například s herečkou Bárou Hrzánovou, katolickým biskupem a bývalým disidentem Václavem Malým nebo textařem Michalem Horáčkem.
Celým dnem vás z pražského DRN café provázeli oblíbení moderátoři Plusu: Věra Štechrová, Helena Šulcová, Martina Mašková nebo Michael Rozsypal. Ale i Jan Bumba nebo Lucie Vopálenská a další.
Vysílání z celého dne si můžete poslechnout v našich celodenních záznamech hodinu po hodině.
Související
-
Češi by měli být šťastní, že se vrátila svoboda a demokracie, říká bývalá disidentka Lefeuvre
Důvodů k oslavám je podle psycholožky a signatářky Charty 77 Ivanky Lefeuvre hodně. Češi by měli být šťastní, že se do této země vrátila svoboda a demokracie, říká.
-
Jan Opletal nebyl první obětí demonstrací 1939. Proč se o Václavu Sedláčkovi příliš nemluví?
Když 17. listopadu 1989 vyšli studenti z pražského Albertova na Národní třídu, navazovali na události starší. Dá se o událostech roku 1939 ještě zjistit něco nového?
-
I komunisté po převratu měli lidská práva, obhajuje revoluci bez „čistého stolu“ Václav Žák
Doplácíme ještě 30 let po revoluci na to, že nebyla zakázána komunistické strana a její nomenklaturní špičky nemusely čelit obžalobám ze spáchaných zločinů?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.