Rakušanová: Havel mi řekl, že největší chyba, kterou udělal, bylo to, že nevyhodil Klause z Občanského fóra

Čtěte také

Listopad 1989: Demokratická iniciativa. Program první opoziční strany

Zatímco Lída Rakušanová vysílala pořad Události a názory v Rádiu Svobodná Evropa, Petr Honzejk byl vysokoškolským studentem, Lukáš Jelínek studoval gymnázium a Apoleně Rychlíkové byl teprve půlrok.

Byl podzim roku 1989 jeden velký chaos ze strany vládnoucí moci i disentu? Podle Rakušanové byli ti, kteří se snažili vytvořit politickou strukturu, jako třeba Emanuel Mandler nebo Bohumil Doležal, „převálcováni revolučním nadšením“. Na lidi kolem Charty 77 se pak nabalovali i „ti, kteří u toho neměli být“.

Pragmatismus vs. morální hodnoty

„Václava Havla jsem se vždycky na závěr interview ptala, jestli je něco, čeho lituje. On vždycky říkal: ‚To přece na sebe nebudu říkat, to je na vás novinářích, abyste to zjistili.‘ Jednou, když už byl hodně nemocný, tak jsem říkala, že už by mi to mohl říct. A on mi řekl: ‚Když to chceš vědět. Co považuju za největší chybu, je, že jsem z Občanského fóra nevyhodil Václava Klause,‘“ vzpomíná Rakušanová.

Čtěte také

Češi by měli být šťastní, že se vrátila svoboda a demokracie, říká bývalá disidentka Lefeuvre

Podle Honzejka byl chaos kolem disentu logický. „Když si vezmeme složení disentu, o tom koneckonců mluvili lidé jako Václav Havel nebo Daniel Kroupa: ‚My jsme byli filozofové, historici, navštěvovali jsme bytové semináře u Patočky, ale mezi námi nebyli v podstatě žádní ekonomové.‘“

Václav Klaus byl podle jeho mínění protiváhou Václava Havla. „Střetávali se a toto střetávání pragmatismu a morálních hodnot funguje dodnes.“

Babiš jako následník Havla?

„Revoluce u nás byla součástí globálního poryvu po pádu Berlínské zdi atd. Nemám pocit, že je dědictvím roku 1989, že si nejsme schopní vládnout. Dědictví nepolitické politiky je dědictvím Václava Havla – a jestli dnes někdo akcentuje nepolitickou politiku, tak je to Andrej Babiš. Je to politika odbornosti, ne souboj idejí,“ říká s jistou ironií Apolena Rychlíková.

S tím tak úplně nesouhlasí Lukáš Jelínek, který je toho mínění, že u Havla šlo o politiku morálky, ale u Babiše o politiku peněz. Doplňuje, že disent podle něho na převzetí moci připravený byl, ale nebyli připravení reprezentanti KSČ.

Jaké jsou osobní vzpomínky komentátorů na 17. listopad 1989? Co pro ně tento svátek znamená dnes? Poslechněte si celou diskusi u kulatého stolu Názorů a argumentů. Moderuje Radko Kubičko.