Jindřich Šídlo: Nejdůležitější výročí 17. listopadu
Oslavy 17. listopadu bývají tradičně nejvypjatější v „kulatých“ letech.
Desáté výročí se protnulo s masovými, a nakonec zcela neúspěšnými demonstracemi proti opoziční smlouvě, při 15. pronesl tehdejší lídr komunistů Miroslav Grebeníček jeden z nejskandálnějších projevů, které po roce 1989 v parlamentu zazněly, před pěti lety létala na Albertově vajíčka na prezidenta republiky.
Čtěte také
Co se bude dít letos, to teprve uvidíme, ale to nejdůležitější výročí už máme zřejmě za sebou. To 20., připomínané v listopadu 2009, v době, která zcela změnila Česko.
I když je to asi troufalé tvrzení, v roce 2009 skončil polistopadový vývoj tak, jak jsme ho znali a prožívali. Etapa, kdy Česko sice s nemalými potížemi, ale přece jen mířilo směrem k podobě nijak významné, trochu nudné, ale v podstatě spořádané země, která postupně bohatne, kde se u vlády střídají dvě největší strany (obvykle v alianci s lidovci) a která má aspoň v základu jasno, na jakou světovou stranu chce mířit.
To všechno se v roce 2009 zásadně zlomilo. Topolánkova vláda padla uprostřed předsednictví EU, americký prezident Barack Obama definitivně odpískal výstavbu americké základny v Brdech, Ústavní soud zrušil předčasné volby domluvené na říjen 2009, čímž vytvořil prostor pro hlubší úvahu voličů, jestli by to náhodou nešlo celé dělat jinak.
Zase je možné cokoliv
Čtěte také
A především: na zemi dopadla po předchozích letech hojnosti těžká hospodářská krize. Naděje, že se Česko stane ekonomickým tygrem Evropy a záhy dožene a předežene sousední Rakousko, živené v prvních letech po listopadu, sice padly už nejpozději někdy v roce 1996, ale právě před 10 lety si asi velká část Čechů, kteří si ještě pamatovali euforii podzimu 1989, naplno uvědomila, že se toho prostě nikdy nedožije.
Že to všechno trvá už dlouho.
V době vážných ekonomických problémů začali být voliči také mnohem citlivější na zprávy, že se jim někdo dost neurvale hrabe v kapse – a takových informací v posledních letech nulté dekády přibývalo.
Čtěte také
Shodou náhod se týden po listopadových oslavách daňoví poplatníci dozvěděli, že slavný projekt Opencard, symbol jedné éry hlavního města, stál už 888 milionů – a karta skoro nefunguje. O rok později ODS zjistila, jak se dá během jednoho volebního období v Praze klesnout v komunálních volbách z 53 na 20 %.
A co znamená pád, zažily i další strany. Jiří Paroubek očekával v parlamentních volbách v květnu 2010 minimálně 30 % hlasů, nakonec to bylo 22 a Paroubkův konec. Ve stejných volbách hlasovalo skoro 30 % voličů pro úplně nové strany – TOP 09 a Věci veřejné. Společný zisk tehdy dlouho suverénně nejsilnějších stran ODS a ČSSD klesl mezi lety 2006 a 2010 z 67 na 42 % – a zdaleka to neměl být konec.
Andrej Babiš a po schválení přímé volby prezidenta i Miloš Zeman ucítili šanci: v české politice bylo po 20 letech najednou zase možné cokoliv.
A zbytek je historie.
Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
