Jan Opletal nebyl první obětí demonstrací z října 1939. Proč se o Václavu Sedláčkovi příliš nemluví?

„Předzvěstí, kdy si odboj testoval, jak bude obyvatelstvo reagovat, bylo první výročí podpisu Mnichovské dohody na konci září 1939. Padla výzva k bojkotování dopravy v Praze a podle evidence se její využívání skutečně snížilo o 44 procent,“ popisuje historik a zdůrazňuje, že demonstrace 28. října nebyla čistě studentská.

I mezi studenty byly rozdíly – mezi devíti popravenými najdeme podle Jindry i příznivce antisemitské a fašistické organizace Vlajka doktora Jana Černého.

Také spolupracovníka odbojové Obrany národa Václava Šafránka, ale i historika Josefa Matouška, místopředsedu proaktivistické organizace Český svaz pro spolupráci s Němci.

Postřelení Jana Opletala

„Ještě v dopoledních hodinách 28. října máme podle zpráv z policejního ředitelství zdokumentováno, že oslavy probíhaly poměrně v klidu, nedocházelo k vážnějším střetům. K těm se situace začala sunout až po poledni, kdy se v centru shromažďovalo víc a víc lidí.“

Historik dodává, že v kontextu okupované Evropy šlo o jedny z největších demonstrací.

Martin Jindra, historik ÚSTR|foto:Jana Přinosilová

Student Jan Opletal se demonstrací zúčastnil už dopoledne. Odpoledne se dostal do větší skupiny lidí vytlačovaných z Václavského náměstí do Žitné ulice a kolem 19. hodiny byl na nároží Žitné a Mezibranské postřelen.

„Podle chorobopisu, který jsem měl k dispozici, ušel za pomoci dvou mladíků několik desítek metrů směrem k dnešnímu I. P. Pavlova. Podpírali ho, přitom se držel za břicho… Tam byl naložen do automobilu a odvezen na 1. chirurgickou kliniku k přednostovi profesoru Arnoldu Jiráskovi.“ Kdo střílel, není podle historika dodnes známo, i když byl zasažen do břicha z bezprostřední blízkosti.

První mrtvý

První obětí protiněmeckých demonstrací nebyl 28. října Opletal, ale pekařský pomocník Václav Sedláček. „Byl zasažen asi v 18:30, a to na rozhraní Žitné se Smečkami, do srdeční krajiny. Po pěti minutách byl na místě mrtev, takže ani nebyl převezen k dalšímu ošetření,“ popisuje Jindra.

Čtěte také

HLASUJTE: Připomíná si naše společnost dostatečně i události ze 17. listopadu 1939?

Jeho pohřeb se konal 4. listopadu na branickém hřbitově za velké účasti pražského obyvatelstva. Proč se o něm ve srovnání s Janem Opletalem mluví tak málo?

„Můžeme se jen domnívat, že mohlo hrát roli to, že Sedláček byl česko-německé národnosti. Jeho rodina po dvě generace odešla pracovat do Německa, kde se i narodil. (…) Žil tam až do roku 1932,(…) kdy se rodina rozhodla vrátit do Čech.“

Připomínáme si vlastně události roku 1939 odpovídajícím způsobem, nebo jsou už překryty pozdějším děním? „Když vidím ten mumraj, který souvisí s výročím sametové revoluce, tak si vždycky vzpomenu na to, že povolená demonstrace z listopadu 89 by se nikdy nekonala nebýt událostí z roku 1939. Myslím, že bychom si je měli připomínat stejnou měrou jako rok 89,“ soudí historik.

Jaký byl průběh Opletalova léčení podle unikátního chorobopisu? A proč nacisté nezakázali jeho pohřeb? Poslechněte si reprízu Interview Plus s historikem Martinem Jindrou. Ptá se Jan Bumba.