Březen 1939: Židům vstup zakázán. Jak vypadala protižidovská opatření v protektorátu?

20. březen 2019

Česká kronika

Největší audioportál na českém internetu

Václav Havel a Marián Čalfa, setkání delegace ÚV NF ČSSR a vlády ČSSR vedené předsedou vlády Ladislavem Adamcem (vlevo) s představiteli Občanského fóra, 26. listopadu 1989 | Foto: Lubomír Kotek, Profimedia

Dramatické osudy židovských občanů českých zemí, kteří se po vzniku Protektorátu Čechy a Morava ocitli v bezprostředním ohrožení, popisuje další díl České kroniky.

Ukazuje zásadní zlom v situaci českého židovského obyvatelstva na území násilně vytvořeného protekorátu po 15. březnu 1939.

Židovský kupec Brod se ráno 15. března chystá otevřít svůj obchod v nejmenovaném českém městě, od zákaznice Lánské se ale dozví, že zemi okupují německá vojska...

Dokudrama napsala Milena Štráfeldová, účinkovali Tomáš Jirman, Anna Cónová, Marek Cisovský, Lada Bělašková a Josef Kaluža. V režii Simony Nyitrayové natočil Český rozhlas Ostrava.

Nacistická protižidovská opatření vycházela z takzvaných norimberských zákonů. V Protektorátu Čechy a Morava se oficiálně začaly uplatňovat v červnu roku 1939, tedy asi čtvrt roku po březnové okupaci.

V hitlerovském Německu ale platily už od roku 1935 a jejich ohlas byl u nás zřetelný už před vyhlášením protektorátu. Problémy s profesním uplatněním tak měli například židovští právníci nebo lékaři.

S Janou Šplíchalovou, historičkou Židovského muzea v Praze, mluvil Daniel Mrázek.

autoři: Jan Sedmidubský , jpr