Oceány ztrácí teplotní paměť. Přichází o místa, kde se dosud držela místa s teplou i studenou vodou

V oceánech se dají každý rok najít ve stejné oblasti místa s teplejší, nebo studenější vodou. Vědci o této podobnosti a o tomto opakování teploty oceánů v určitých místech mluví jako o jejich paměti.

Čtěte také

„Korály jsou tak krásné, protože jsou mrtvé.“ Stojíme před katastrofou, varuje filmař Lichtag

Odborníci z Havajské univerzity a z Farallonského institutu v kalifornské Petalumě teď ve studii, která vyšla v časopisu Science Advances, varují, že o tuto schopnost většina světových oceánů přichází. Podle vědců za to může oteplování způsobené člověkem a s dalším nárůstem koncentrací skleníkových plynů bude tato změna v oceánech patrnější. 

Analýzou povrchové teploty mořské hladiny vědci zjistili, že za zmírající paměť oceánů může tenká vrstva relativně teplé vody hned u hladiny. S vyšší teplotou vody a vzduchu se tato vrstva stává více mělkou a zároveň méně schopnou si podmínky oceánu pamatovat.

Pozor na ančovičky

V takovém oceánu se vědcům hůře předpovídá i to, jak se bude dařit mořským živočichům – nejen komerčně významným rybám. Takovou je například ančovička neboli sardel peruánská.

„Ančovičky v jižnějších místech nebo huňáčci ve vyšších zeměpisných šířkách hrají klíčovou roli v ekosystémech, protože tyto druhy obsahují obrovskou biomasu a zabezpečují v ekosystému celou řadu funkcí,“ vysvětluje biolog a ekolog z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd Karel Janko.

Ančovička je článkem mezi hodně malými věcmi ve vodě a těmi velkými.
Adam Petrusek

Čtěte také

Co když nebudou ančovičky? Teplé moře jim nesvědčí. Když zmizí, ohrozí to ekosystém i naše peněženky

V obřím množství se ančovička neboli sardel peruánská loví v Tichém oceánu u pobřeží Peru. Váže se na ni velký počet dalších organismů, kteří se ančovičkami živí, ať už jsou to delfíni, tuňáci nebo třeba lachtani. Jde o takzvaný klíčový druh. Lov těchto nutričně výživných rybek v peruánských vodách tvoří 15 procent světového rybolovu a podstatná je tak i pro člověka, vysvětluje biolog a hydrobiolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy:

„Je to opravdu dominantní ryba tohoto ekosystému, která žere plankton. Je článkem mezi hodně malými věcmi ve vodě a těmi velkými. Predátoři ančoviček mohou být velcí mořští predátoři, anebo třeba mořští ptáci. Ale stejně tak jsme predátoři my lidé, respektive lokální rybáři.“

Oceány se ohřívají

Oceány byly v loňském roce nejteplejší v historii měření. Teplotní rekord mořských vod tak padl už po šesté v řadě.

Čtěte také

Amazonie je ztracena, říká přírodovědec. Podaří se zachránit alespoň oceány?

„Když je tepleji, voda obsahuje výrazně méně rozpuštěného kyslíku, než když je studenější. To vidíme i v létě u nás v rybnících, kdy řada organismů má v těchto teplých vodách problém přežít,“ doplňuje Karel Janko. 

Vědci z Univerzity v Kielu nedávno zkoumali právě u pobřeží Peru sedimenty rybích fosilií z velmi teplé doby meziledové. Země měla tehdy – před víc než sto tisíci lety – teplejší klima, než zažíváme dnes, a taky voda v oceánu byla asi o 2 stupně Celsia teplejší než dnes. Bylo v ní tak méně kyslíku, což energeticky bohatým a výživným ančovičkám nesvědčilo, a proto je nakonec vytlačily menší a odolnější druhy ryb.

Ekosystém tak ztratil rovnováhu a to muselo nutně vést i k tomu, že ubylo i velkých ryb, mořských ptáků i některých savců.

Když se změní podmínky ekosystému, překročí se hranice, kdy nějaký klíčový druh může přežít.
Karel Janko

„Když se změní podmínky ekosystému, překročí se hranice, kdy nějaký klíčový druh může přežít. A tady se to stalo sardelím,“ říká Karel Janko a dodává, že v teplejších vodách klíčové ančovičky nebyly schopné efektivně soutěžit s malými konkurenty, kteří je najednou ve své četnosti přerostli.

„Tím pádem ale mají velký problém veškeré další trofické vrstvy ekosystému navázané na tyto ančovičky, protože přicházejí o značný zdroj potravy a živin,“ uzavírá Janko s tím, že studie vědců z Kielu pro nás může být varováním.

Poslechněte si i další vědecké reportáže. 

Letošní léto bychom opět mohli prožít bez covidu, přestože v Číně je tvrdý lockdowm a Evropou se šíří deltamikron. Zřejmě nás ale nemine další podzimní vlna. Chováte doma želvu nádhernou, mývala nebo nutrie? Pak je do konce roku musíte zaregistrovat, jinak vám bude hrozit postih. Nejen o tom ve Vědě Plus.